Pro Čínu byl Řím „zemí bezvýznamných králů“
Zajímavý náhled na antický Řím nabízí čínský spis ze 3. století našeho letopočtu.
Ve 3. století našeho letopočtu – někdy mezi roky 239 a 265 - sepsal čínský historik Yu Huan knihu Weilüe. Ve fragmentu, který se z ní zachoval, historici našli zajímavé názory na život v říši římské. Číňané udržovali obchodní styky s mnoha vzdálenými kraji. Kupci dováželi a vyváželi zboží například po slavné Hedvábné stezce dlouhé 9000 kilometrů. Po obchodních cestách putovali nejen obchodníci a zboží, ale také informace.
Yu Huan zřejmě nikdy neopustil Čínu. Přesto dokázal nashromáždit obrovské množství dat o životě ve vzdálených krajích. Zajímaly jej i zprávy o „lidech na Západě“ a tedy i o říši římské. Historik John Hill z University of Washington knihu Weilüe přeložil do angličtiny a přitom se mu nabídl celkem nezvyklý náhled na starověký Řím očima tehdejších obyvatel čínského císařství.
Kniha Weilüe nikdy nepatřila v Číně k oficiálním výkladům historie. Po tisíciletí ji ale čínští učenci považovali za velmi solidní a hodnověrný pramen historických a geografických informací. Pro Evropana je čínský zorný úhel v mnoha ohledech překvapivý. Weilüe například uvádí, že Řím byl zemí mnoha „malých, bezvýznamných vládců“.
Jaké cesty vedou do Říma
Čtenáři starého čínského spisu se dozvěděli, jak se mohou do Říma dostat. Yu Huan doporučoval přeplout Indický oceán a přistát v Egyptě. Tam se přepravit k Nilu a po něm se dostat lodí do Středozemního moře. Pak už zbývalo podle čínského historika jen šest dní cesty a cestovatel či obchodník se ocitl v metropoli říše římské ležící u ústí řeky do moře. V knize nabízí Yu Huan i dlouhý výčet zboží, které se v Římě nabízí a je pro Číňany zajímavé.
Yu Huan líčí cestu z Číny do Říma jako krajně nebezpečný podnik. Pocestné prý sice neohrožovali na cestách lupiči a zloději. Historik však varuje před strašlivými tygry a lvy, kteří zabíjejí a žerou ty, kdo putují po silnicích říše římské.
Číňanům připadalo krajně zvláštní římské správní uspořádání. Oceňovali systém silnic, přepřahacích stanic pro koně a poštovních stanic. Nevalné mínění měli o římských císařích. „Vládci této země nepanují doživotně,“ píše Yu Huan v knize Weilüe. „Pokud zemi postihne pohroma z nějakých neobvyklých příčin, pak lidé nahradí bez velké okázalosti starého vládce novým. Za nového krále si vyberou ctnostného muže a starého vládce zapudí. Svržený král se nerozpakuje projevit nad ztrátou vlády svou nelibost.“
Podle Weilüe Římané vždycky chtěli udržovat s Čínou čilé styky. Bránili jim v tom však Parthové, kteří žárlili na římskou prosperitu a dělali vše, aby kontakty Říma s Čínou překazili.