Pro a zase pro, to jsou argumenty biologů pro geneticky modifikované potraviny, tvrdí Marek Vácha
„Nedůvěru lidí ke geneticky modifikovaným organismům (GMO) subjektivně nechápu, ale snažím se jí porozumět,“ říká v pořadu Leonardo Plus biolog, etik a teolog Marek Orko Vácha. Podle něj se v této diskuzi objevují následující argumenty proti používání GMO: „Prvním je ten, že si člověk hraje na Boha, protože vytváří vlákna DNA, které tu nikdy nebyla. Protiargument je, že klasické šlechtění dělá totéž, jen pomaleji. A nikdo s tím nemáme problém.“
Druhou obavou podle Váchy je, že by GMO mohly způsobovat alergie. „Tady je argumentem to, že často právě naopak děláme geneticky modifikované organismy tak, aby v nich alergeny nebyly a mohli je používat lidé, kteří alergie mají.“
Čtěte také
Debata v tomto smysli probíhá kolem takzvané zlaté rýže.
„Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ročně oslepne kvůli nedostatku vitamínu A na světě až 350 tisíc lidí ročně. Dnes jim můžeme rozdávat doplňky výživy, nebo přidat potřebné látky do potraviny, kterou běžně konzumují. To se podařilo právě zlatou rýží, která v sobě obsahuje betakaroten,“ vyzdvihuje Vácha a pokračuje:
„Souhlasím se aktivisty, abychom se soustředili na pěstování přirozených plodin, které deficit vitamínu A nahradí. Ale dokud toho nedosáhneme a bude k dispozici zlatá rýže, tak proč bychom ji neměli využívat.“
Strach z dominance velkých firem
Třetí argument považuje Vácha za nejsilnější. „A to, že GMO otevírají cestu pro dominanci firem, jako je například proslulá společnost Monsanto, která je pro odpůrce ztělesněním absolutního zla,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Farmář si od Monsanta musí koupit semena, která jsou geneticky modifikována, a musí si je kupovat každý rok, takže je riziko rozbití tradičního farmářství a tradičních plodin. To je argument o kterém se můžeme bavit. Ale zde farmářům mohou pomoci regulace.“
Posledním argumentem proti GMO je tvrzení, že dochází k unifikaci plodin. „Tedy že je to proti evoluci. Ano, to je pravda, ale jako silný argument mi to nepřijde.“
Argumenty pro a pro i obavy
Teolog a biolog souhlasí, aby užití GMO schvalovala autorita jako ostatně i každou jinou potravinu. „Ale nemyslím si, že by GMO byly nějak zvláště jedovaté. Mezi biology, když to zobecním, se říkají stran GMO argumenty pro a pro.“
Čtěte také
I zde potenciál pro zneužití existuje, uznává Vácha. „Za prvé máme bioerorismus a za druhé bioterorismus. Bioerorismus je, že se snažíme zabránit chybám, nehodám. Stejně jako jezdíme autem, tak se na mnoha úrovních snažíme zabránit nehodám i v oblasti GMO.“
Mnohem problematičtější je bioterorismus. „Tedy když někdo bude chtít zneužít vědu. Nebezpečí tady je a ještě před několika lety se říkalo, že nejsme na úrovni, aby si někdo udělal ebolu v garáži. Ale faktem je, že tím, jak jde věda mílovými kroky dopředu, tak riziko zneužití tu je.“
„To se ale netýká jen GMO nebo technologie CRISPR-Cas9 pro editaci genomu, ale stejně se potýkáme s hrozbou zneužití jaderných zbraní, za kterou také nemůže objev atomové energie,“ připomíná obecnější souvislosti využití či zneužití vědy Marek Vácha.
Měla by Evropa následovat příklad Spojené státy, které jsou v oblasti aplikace GMO mnohem dále? Na otázky Štěpána Sedláčka v Leonardu Plus odpovídá Marek Vácha. Poslechněte si to.
Související
-
Biolog Vácha: Živit se hmyzem dává ekologicky smysl. Odpor proti tomu je otázkou kultury a estetiky
Hmyz drží ekosystémy na planetě Zemi, kdyby nebylo hmyzu, vše se zhroutí. Bude lidstvo nuceno počítat s hmyzem i ve svém jídelníčku? Připravila Eva Hůlková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
