Pro 500miliardový deficit není důvod. Výdaje nerostou, propad příjmů není tak výrazný, tvrdí ekonom Táborský
Až 500 miliard korun by mohl dosáhnout letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna už dvakrát letošní návrh vlády na zvýšení deficitu schválila. Byl by půlbilionový schodek pro ekonomiku rizikový, nebo jde o neškodné opatření v postkoronavirové krizi?
„Takový schodek by byl akceptovatelný, kdyby bylo jasné, na jaké účely tyto prostředky budou použity a šlo o schodek jednorázový,“ říká v pořadu Pro a proti ekonom David Marek ze společnosti Deloitte.
Ekonom František Táborský z Komerční banky souhlasí, že záleží na tom, kam peníze půjdou. „Pokud výhled bude pozitivní pro následující roky, tak to pro trhy ani ekonomiku nebude problém.“
„Ale v tuto chvíli nevidíme důvody, proč by deficit měl být tak vysoký. Viděli jsme výsledky rozpočtu za květen a výdaje v podstatě nerostou nad rámec čísel před krizí. Ani na příjmové straně propad není tak výrazný.“
Připadá mi, že si ministerstvo vytváří polštář do budoucna... Vláda by se měla soustředit naopak na to, aby už představená opatření dotáhla do konce a vyladila potíže, než aby přicházela s dalšími opatřeními.
František Táborský
Stovkami miliard se tady jen hází
Marek by uvítal, kdyby za rozpočtovými čísly stály konkrétní programy a výdaje. „V pozici ministra financí bych požádal sněmovnu o sumu peněz a zároveň předložil účtenku, za co vlastně peníze hodlám utratit.“
„Měli bychom mít co nejaktuálnější makroekonomickou prognózu, o kterou bude opřený předpoklad příjmů veřejného sektoru. Máme mandatorní výdaje a diferenční kroky vlády, takže bychom se měli pohybovat v odborné rovině, a ne házet do éteru stovky miliard.“
Chtěl bych jasně vědět, za co peníze budou utracené. V záloze bych měl také plán, který by ukazoval, jak tyto prostředky vrátím, umořím a tak vrátím vývoj státního dluhu na udržitelnou trajektorii. Abychom věděli, že i když si teď půjčíme takovou sumu peněz, neohrozí to stabilitu veřejných financí České republiky.
David Marek
Čtěte také
Podle Táborského se mění obraz veřejných financí České republiky. „Ještě před krizí jsme byli v podstatě jednička v Evropské unii a v tuto chvíli se otáčíme přesně na druhou stranu žebříčku.“
Dluhy Česka jsou proti unijním státům velmi nízké. „Ale problém je v trajektorii do budoucna. Tento krok se nesmí promítnout do dalších let. Peníze nesmí jít na opatření, která nesouvisí s podporou ekonomiky, a nad tím je teď otazník,“ shrnuje František Táborský.
„Měli jsme to štěstí, že nám dluh v relaci k hrubému domácímu produktu klesal... V okamžiku, kdy máte rostoucí trajektorii vládního dluhu, tak je jen otázka času, kdy dojde ke zhoršení ratingu země, zvýšení nákladů na státní dluhu a už se vezete ve spirále,“ varuje David Marek.
Celý pořad Pro a proti Michaela Rozsypala si poslechněte v záznamu.
Související
-
Proč by se další zvýšení státního dluhu mělo schvalovat v nouzi? Ptá se šéfka rozpočtové rady
Vláda schválila další prohloubení schodku státního rozpočtu na letošní rok ve výši 300 miliard korun, rozhodnout ale musejí poslanci. Je to nutné?
-
40miliardový schodek rozpočtu je kvůli koronaviru už jen utopií, míní ekonom Marek
Jak silně pocítí česká ekonomika dopady šíření koronaviru? Má to šanci „ustát“ vůbec nejvíc zasažená Itálie?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.