Přiznání syna izraelského premiéra k podvodům a dohoda o pohybu Palestinců

Omri se před okresním soudem v Tel Avivu doznal ke křivému svědectví, padělání dokladů a porušení zákona o financování předvolební kampaně politických stran. Omri tehdy založil několik fiktivních firem, aby zakryl přísun nezákonných finančních prostředků, určených na podporu otcovy kampaně s cílem vyhrát primárky strany Likud a stát se kandidátem na premiéra - obojí se mu také povedlo. Omri měl tímto způsobem od izraelských a amerických sponzorů získat více než jeden a čtvrt milionu amerických dolarů, což je asi sedmkrát víc, než povoluje volební zákon.

Prokuratura se snažila Omriho dostat před soud tři roky, ale bránila jí v tom především jeho poslanecká imunita. Kneset však v červenci schválil zákon, který umožňuje trestní stíhání poslanců bez nutnosti žádat o zbavení imunity, a tak byl Omri v srpnu obviněn. Přiznání viny může Omriho stát poslanecké křeslo a přinést mu až sedmiletý trest vězení, ale pravděpodobnější je, že rozsudek bude mnohem mírnější, nebo dokonce podmíněný. Kdy bude vynesen, zatím není známo.

Omri a jeho bratr Gilad hrají v politickém životě svého otce významnou úlohu. Fungují jako jeho poradci, obstaravatelé finančních prostředků i tajní vyslanci - Omri dokonce v roce 2001 vedl jménem otce tajná jednání s palestinským předákem Jásirem Arafatem. Samotný Ariel Šaron jakýkoli podíl na podvodech svého syna vždycky odmítal, a nakonec proti němu nebylo žádné obvinění vzneseno. Přestože vzal Omri všechnu vinu na sebe, aféra by mohla pozici Ariela Šarona v nadcházejících primárkách Likudu i parlamentních volbách oslabit, přestože je zatím velmi silná. Řádné volby jsou ještě pořád plánovány na listopad příštího roku. Je však docela možné, že se budou konat už začátkem března, jak prosazuje nový předseda Strany práce Amir Perec, který chce už v pondělí vyvolat v parlamentu hlasování o jeho rozpuštění.

Zatímco Omriho přiznání může mít negativní vliv pouze na oblíbenost jeho otce, druhá úterní událost může zhoršit bezpečnost všech obyvatel Izraele, a naopak výrazně zlepšit život Palestinců. Obě strany uzavřely dohodu o opětovném otevření hraničního přechodu Rafáh mezi pásmem Gazy a Egyptem a zavedení přímého dopravního spojení mezi Gazou a Západním břehem Jordánu. O dohodu se zasloužila americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová, která kvůli ní dokonce odložila odjezd z Blízkého východu do Jižní Koreje za prezidentem Georgem Bushem. Podle izraelských médií ji doslova vnutila neochotnému Izraeli, který tak musel výrazně slevit ze svých přísných požadavků na bezpečnost. Hraniční přechody jsou jedním z nejčastějších cílů teroristických útoků a jen v posledních dvou dnech zde byly zmařeny dva.

Izrael Rafáh otevře už 25. listopadu. Střežit jej budou nadále Egypťané, ale také Palestinci a nově i třetí strana - Evropané. Izrael bude mít pouze možnost sledovat provoz průmyslovou kamerou ze své strany, ale nebude moci ani požadovat zadržení osob podezřelých z terorismu. Od 15. prosince budou smět mezi pásmem Gazy a Západním břehem cestovat autobusy a od 15. ledna kamiony se zbožím. Konvoje budou projíždět přes jižní Izrael a přechody, které kvůli dohodě židovský stát nestihl důkladněji zabezpečit proti teroristickým útokům. Izraelské bezpečnostní složky nebudou smět určovat pravidla ani pro průjezd palestinských vozidel přes své území; stanoví je Evropané a Američané. Izraelská média dohodu kritizují jako kapitulaci Šaronovy vlády a ostrý protest proti ní vznesla armáda, policie a zpravodajské služby, podle kterých dohoda přímo ohrozí bezpečnost státu. Palestinské teroristické organizace nedočkavě na podobnou možnost čekají, aby na Západní břeh přepravily množství zbraní a raket, které po otevření hranic s Egyptem propašovaly do pásma Gazy. Ze Západního břehu jimi budou moci ostřelovat mnohem víc izraelských měst, včetně Tel Avivu. Podobné nebezpečí bude pro Izrael představovat také palestinský přístav, který mohou Palestinci podle dohody začít neprodleně vznikat v městě Gaza.

Pro Palestince však bude dohoda Condoleezy Riceové představovat novou hospodářskou šanci. Podle palestinské samosprávy je omezený pohyb osob a zboží mezi pásmem Gazy a Západním břehem hlavní překážkou ekonomického rozvoje a například bez možnosti vyvézt zemědělské produkty z obřích skleníků, které Palestincům přenechal Izrael v pásmu Gazy, přijde veškerá letošní úroda nazmar. Teprve budoucnost ukáže, zda Palestinci dokážou nových příležitostí využít, anebo jestli se potvrdí chmurné předpovědi Izraelců a místo hospodářského rozvoje palestinských území se Izrael stane palestinskou střelnicí. Podle průzkumu z minulého týdne celých 93% izraelských občanů soudí, že si Izrael zahrává se svou bezpečností, svěří-li kontrolu přechodu v Rafáhu Evropanům.