Příští vládu čeká obtížný domácí úkol. Kvůli rychlému zvyšování dluhu, míní bývalý guvernér Singer

Ministryně financí Alena Schillerová|foto:Jakub Stadler, MAFRA / Profimedia

Šéfka státní kasy připomíná, že klíč od pokladny drží už téměř čtyři roky a musela řešit  nebývalou pandemii. Tvrdí, že má nesrovnatelně větší zkušenosti se schvalováním rozpočtů než kterýkoli z jejích předchůdců. 

„Desítky miliard tam skutečně nevyškrtáte. To je nesmysl. Pokud tedy nechceme rezignovat na investice, které jsou rekordní v historii této země,“ říká Schillerová ve Speciálu Plus.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová ale slova ministryně zpochybňuje. Prostá aritmetika podle ní říká, že očekávaný vyšší výběr daní poskytne prostor pro snižování schodku. „Pokud nechám výdaje na úrovni se kterou jsem počítala než se mi zvýšily příjmy, pak bych logicky měla získat nižší deficit. To je aritmetika pro druhou třídu,“ kontruje Zamrazilová.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová|foto:Petr Topič, MAFRA/Profimedia

Ekonomika se vzdor loňským předpovědím už dostala ven z covidové krize, připomíná bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. 

„Jsem realista, protože jsem měl tu možnost sledovat z blízka devět vlád. Žijeme v předvolební situaci, kdy je státní rozpočet pod tlakem, takže je hrozně těžké politicky vyjednat jeho snižování,“ tvrdí ve Speciálu.

„Dostali jsme se do situace, kdy už je ekonomika z covidové krize venku, ale rozpočet je stále nepřijatelný, někde na úrovni 6–7 procent. V ekonomice, která už má v zásadě normálně růst, mi to připadne velmi nebezpečné. Dluh vůči HDP mě netrápí, 50 procent není problém. (Trápí) mě ale to, že dluh roste poměrně rychle, a že necháváme příští vládě poměrně obtížný domácí úkol,“ dodává.

Necháváme příští vládě poměrně obtížný domácí úkol
Miroslav Singer

Singer upozorňuje, že malá otevřená ekonomika, jako je ta česká, může v důsledku zpřísňování měnové politiky dospět do nepříjemné situace. „Když rozpočtová a měnová politika půjdou tak trochu proti sobě, vytváří to situace, ve kterých se začne zhoršovat obchodní bilance a bilance běžného účtu.“

To je nepříjemný mix, s nímž máme zkušenost z druhé poloviny 90. let, kdy docházelo k otřesům v ekonomice a kurzu české koruny, připomíná.

Politikům chybí vize

S tím, že hlavním problémem je zejména rychlost, kterou státní dluh narůstá, souhlasí i Julie Hrstková z Hospodářských novin. „Čeští politici ale zatím nemají žádnou vizi, jak to napravit,“ kritizuje.

Vláda podle ní stále neví, jestli chce vést zemi s nízkými příjmy a nízkými sociálními výdaji, nebo vysokými příjmy a sociálními výdaji rovněž vysokými.

„Teď máme nízkodaňovou ekonomiku s vysokými sociální výdaji, což je kombinace, která dlouhodobě nemůže fungovat.“

Hrstková dává za pravdu i ministryni Schillerové, podle které není z čeho snižovat schodek plánovaného rozpočtu. To, co se vybere navíc, samozřejmě nemůže nahradit stomiliardový výpadek z předvolebního dárku, kterým je zrušení superhrubé mzdy, glosuje novinářka.

„Příští vláda by měla přesně říct, jakou chystá příjmovou a výdajovou politiku státu,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Renaty Kropáčkové.