Přirozená tendence je vidět, co nefunguje. Neměli bychom ale přehlížet, co se daří, radí terapeut

Zájemci by měli podle Buriana vědět, s čím by chtěli prostřednictvím terapií pracovat: „Já kurz většinou začínám sdílením toho, co od něj lidé očekávají, proč na něj šli, jaké jsou ty důvody. Očekávání většinou jsou, že se chtějí uklidnit a uvolnit. To jsou dvě věci, které spolu úzce souvisí.“

Čtěte také

Sebevědomí má různé odstíny. Klienty často trápí jeho nedostatek, protože všude vidí obrázek dokonalosti, říká psycholožka

Mimo klidu by ale na sezeních měli s dostatečnou snahou najít i cestu do svého vnitra. „Je důležité je nejdřív dobře zazdrojovat a pomoct jim, aby našli vnitřní stabilitu a bezpečí, než se vydají do hlubších oblastí, kde se mohou objevit i silnější emoce,“ popisuje terapeut.

„Velmi se soustředíme na to, co jim v životě dělá radost, co v něm funguje, o co se mohou opřít, kde už jsou nějaké zdroje. Přirozená tendence je vidět hlavně to, co nefunguje, co se může pokazit... Ale neměli bychom přehlédnout, co zvládáme dobře a co se nám daří,“ dodává.

Jednou z prvních věcí, na které se zákazníky pracuje, je všímavost. „To je naprosto obecná, základní schopnost uvědomovat si, co se se mnou děje a rozlišovat, které moje reakce, tendence, postoje, jsou mi užitečné, pomáhají mi, a které mi naopak škodí, nějak mě brzdí, nebo dostávají do větší míry stresu, který potřebuji,“ myslí si.

„Docela často se děje, že když lidé zaměří pozornost sami na sebe, a nejen že o sobě přemýšlí, ale začnou si všímat jednoduchých procesů, třeba jak vnímají jejich tělo, ukotví se v něm, tak začnou být překvapení, jak je jejich mysl vlastně aktivní,“ dodává.

Sebepřijetí

Jan Burian kromě osobního koučinku také letos vydal pomocnou knihu Sebepřijetí. „Nazývám to také spřátelení se sám se sebou. Spřátelit se svým životem, plně využívat potenciál, který máme, a nepřehlížet možnosti v životě, protože se bojíme neúspěchu nebo selhání,“ vysvětluje.

Čtěte také

Manipulativní matky chtějí od dcer naplnit vlastní dětské potřeby. Místo sebereflexe je emočně vydírají, říká psycholožka Lammelová

Základem toho, jak se cítit sám se sebou spokojeně, je podle něj přestat bojovat s tím, co se nedá změnit. Jak ale poznat, s čím má cenu bojovat, a co změnit nejde? „Je to záležitost naší životní moudrosti, která roste a není dokonalá,“ soudí.

„Někdy se stane, že vůbec nevíme, co se dá a nedá změnit. To, co můžeme v tu chvíli přijmout, je, že tam ta nejistota je, že můžeme přijmout to, že teď nevím. Stejně tak se ještě dá přijmout, že teď to ještě přijmout nedokážu, že s tím bojuji,“ doplňuje.

Čtenářům Burian ilustruje různé metody i na skutečných případech jeho klientů. „V době covidu jsem najednou měl víc času, tak jsem vytvořil první běh kurzu sebepřijetí a k tomu jsem vytvořil materiály pro účastníky,“ vypráví, jak se zrodil nápad na sepsání knihy.

„Trochu naivně jsem si říkal: Jo, mám 50 stránek, tak to bude hned. A pak z toho byl proces na několik let, než jsem tu knihu dokončil,“ dodává.

Celé Hovory si poslechněte na začátku článku.