Příroda si na Šumavě umí poradit, přechod na Modrém sloupu by se měl otevřít, míní Hladík
Debata o tom, jak chránit nejcennější části Šumavy, vyvolává už roky silné emoce. V nepřístupné části národního parku leží i Roklanská chata ze 30. let minulého století, kterou chtělo vedení parku zbourat. Proti demolici se ale zdvihl odpor, dokonce vznikla i petice na její záchranu. „Chatu bourat nebudeme, ale zakonzervujeme ji,“ slibuje v Interview Plus ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Provedené posudky podle Hladíka ukázaly, že Roklanská chata není v dobrém stavu a je v ní celá řada nepůvodních prvků. Vyžaduje proto stavební zásah, ten je ale možný jen po tři měsíce v roce, protože se stavba nachází v klidovém území.
Čtěte také
„Nikdo neví, jak se mohou vyvíjet klidová území v horizontu deseti až dvaceti let. Zároveň ale nechceme chatu nechat ve stavu, v jakém je, protože by mohla třeba za deset let celá samovolně spadnout,“ dodává.
Hladík připouští, že Roklanská chata není historicky příliš cenná. Vznikla pro potřeby zemědělských dělníků a Klubu českých turistů nikdy nesloužila. Pro obyvatele Šumavy jde přesto o symbolické místo.
Do budoucna také není vyloučeno, že by objekt mohl opět sloužit lidem. „Je to celé spojené s otázkou zprůchodnění celé té dlouhé hranice, přes kterou se dnes nedá projít do Německa, a s otevřením hraničního přechodu Modrý sloup. To je primární a klíčové pro všechny aktéry v daném území,“ zdůrazňuje ministr.
Tetřevům se daří
To, co ovlivňuje rozsah chráněných území, je mimo jiné populace tetřeva hlušce. Ta se podle posledního sčítání výrazně zvýšila ze zhruba 610 jedinců před pěti lety na současných 870 ptáků.
Hladík věří, že i díky tomu by se mohly pro lidi otevřít další oblasti. Bylo by tak možné dostat se Luzenským údolím k Modrému sloupu za stejných podmínek jako na německé straně, tedy od 15. července do 15. listopadu. Zajedno v tom jsou podle ministra i místní samosprávy i Národní park Šumava.
Čtěte také
Naproti tomu v jiných klidových územích se z drtivé většiny nenacházejí žádné turisticky atraktivní cíle, které by byly vhodné pro pěší návštěvníky nebo cyklisty.
Celá řada výzkumů a pozorování také ukazuje, že celkový stav životního prostředí Šumavy se zlepšuje, vyzdvihuje ministr.
„Každý, kdo vstupuje do částí, které byly už před lety sežrány kůrovcem, vidí, že si příroda umí poradit. Samozřejmě to nemůžeme vztáhnout na běžný hospodářský les,“ podotýká Hladík.
Nejde totiž o mrtvé, ale o tlející dřevo, které poskytlo útočiště hmyzu, houbám a dalším druhům. „Jedná se o přirozený koloběh. Třeba tetřev potřebuje místa s popadanými stromy, kde nachází úkryt a hnízdí. Cílem je druhově i věkově pestrý lesní porost, který tímto způsobem může vyrůst,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Náš dům zabavili a museli jsme odejít. Venku už ale stály dvě rodiny z Rumunska, vzpomíná pamětník
Tisíce lidí musely pryč ze svých domů a další tisíce se do nich nastěhovaly. Na poválečné vysídlení německého obyvatelstva navázal po roce 1945 proces osídlování pohraničí.
-
Biodiverzita na Křivoklátsku mizí, říká přírodovědec. NP omezí rozvoj na turismus, oponuje urbanista
Je ochrana přírody na Křivoklátsku dostatečná, nebo potřebuje posílit vznikem národního parku? Diskutují geolog Jakub Hruška a Tomáš Hradečný za Otevřené Křivoklátsko.
-
Břízy, kapradí, jeleni i žáby se vracejí. Rok po požáru v Českém Švýcarsku národní park ožívá
Byl to největší požár v Česku. A vypukl před rokem. Jak se od té doby krajina v Českém Švýcarsku změnila? Co vyrůstá z popela a jak bude vypadat za deset, dvacet let?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.