Připravuje se nejvýkonnější radioteleskop světa
Mezinárodní tým pod vedením britských astronomů a techniků z Cambridgeské univerzity staví nejrozsáhlejší spřaženě pracující soustavu radarových antén v lidské historii.
Její součástí budou pole přijímacích prvků různého typu, rozmístěná na dvou kontinentech - zejména v australské a jihoafrické poušti. Byla nazvána Square kilometer array (SKA), protože souhrnná plocha tisíců malých antén bude nakonec sloužit jako jeden velký radioteleskop o ploše zhruba jednoho čtverečního kilometru.
Výsledná soustava, pracující na bázi takzvané radiové interferometrie a počítačového zpracování dat, bude asi padesátkrát citlivější než nejlepší současné přístroje tohoto druhu. A také minimálně tisíckrát rychlejší, vědci proto očekávají, že provoz SKA nám přinese mnoho nových poznatků o stavbě vesmíru a těch jevech v něm, které se projevují vysíláním radiových vln. Mimo jiné by mohl přispět k vyřešení otázky temné hmoty a temné energie ve vesmíru a vypoví mnohé i o vlastnostech vodíkového plynu v raných stadiích vývoje vesmíru. Umístění na jižní polokouli nebylo vybráno náhodně. Jednak v dotyčných oblastech existuje menší radiové rušení, pocházející ze zdrojů na Zemi, a potom mnohé klíčové oblasti naší Galaxie, které chtějí astronomové pozorovat, jsou vidět právě na jižní obloze.
Výstavba rozsáhlého systému pro příjem a zpracování radiových vln bude postupná a bude probíhat v několika fázích. Vlastní stavba a rozmisťování radarových antén v terénu začne v roce 2018. Systém bude dokončen zhruba v roce 2024. Nakonec budou astronomové schopní detailního přijímání radiových vln z vesmíru v téměř spojitém pásmu frekvencí od 50 MHz (délka vlny 6 metrů) až k frekvencím kolem 30 GHz (délka vlny 1 cm). Nejdříve začne samostatně pracovat asi 250 malých talířovitých antén v jihoafrické poušti Karoo. Jejich úkolem bude pokrývat střední frekvence. Další tisíce malých antén, pokrývajících pásmo nižších frekvencí, budou postupně rozmístěny ve dvou různých oblastech v Západní Austrálii. A pole antén bude pracovat i na Novém Zélandě. Nakonec bude systém doplněn i o přijímací soustavu pro nejvyšší radiové frekvence.
Kromě vědců ze všech doposud zmíněných zemí se projektu zúčastní také odborníci z řady dalších evropských zemí, Číny, Indie a Kanady.
Zdroje: Phys.Org, Wikipedia, University of Cambridge
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
