Případ Snowden. Je to zrádce, myslí si analytik Šándor. Hrdina, oponuje ředitel Amnesty International

7. říjen 2016

Je Edward Snowden, který vynesl tajná data a odhalil míru odposlechů, zrádce, nebo hrdina? Měl by Snowdenovi americký prezident Barack Obama udělit milost, o kterou ho žádají lidskoprávní organizace? O tom v pořadu Pro a Proti diskutují ředitel české pobočky Amnesty International Mark Martin a bezpečnostní analytik Andor Šándor.

Zrádce nebo hrdina?

„Edward Snowden je zrádce, samozřejmě. Pro mě Snowden nemůže zachraňovat svobody v komunistické Číně, nebo autoritativním Rusku," říká bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor. To ředitel české pobočky Amnesty International Mark Martin vnímá zběhlého amerického technika o poznání smířlivěji. „Z hlediska Amnesty International vnímáme, že Národní bezpečnostní agentura provozuje systematický sběr občanů na americké občany a občany celého světa. Edward Snowden tento fakt odhalil. Takže se dá říct, že je spíš hrdina, když to musíme říct takhle."


Snowden nemá žádnou šanci na spravedlivý proces Mark Martin


Jít hájit svobodu, práva,do Ruska nebo Ćíny mi přijde trochu z vinglu Andor Šándor

(Ne)legální práce mistrů špionáže

Podle Marka Martina jsou víc než samotný útěk mnohem závažnější praktiky, na které Edward Snowden upozornil. „Americký stát provozuje systematické porušování svobod, které jsou zachyceny v různých instrumentech. Snowden tuto činnost odhalil a je za to stíhán podle zákona z roku 1917." Andor Šándor si ovšem nemyslí, že by v případě amerických zpravodajských služeb docházelo k výjimečným respektive nezákonným praktikám. „Zpravodajské služby fungovaly podle Patriot Act přijatém po 11. září 2011. Ty služby fungovaly v rámci zákona. Jestliže je zákon považován za excesivní, tak je potřeba ho změnit. Ale nelze ho změnit tak, že někdo přijde a ukáže, jak ty služby pracují," myslí si Śándor.

Jak zmiňuje Mark Martin, zaměstnanec americké Národní zpravodajské služby (NSA) Edward Snowden v podstatě neměl na výběr. „Jestli chtěl, aby se ten případ nějak dostal na veřejnost, jestli nechtěl strávit zbytek svého života ve vězení, tak nemohl jinak." Ándor Śándor se pozastavuje především nad tím, jaké země si Snowden pro svůj útek zvolil. „Proč musel do Číny nebo do Ruska? Jít hájit svobodu, lidská práva do Ruska nebo Ćíny mi přijde trochu z vinglu. Kdyby si zvolil jinou zemi, tak bych s tím, ještě dokázal polemizovat," dodává Śándor.

Selhání zpravodajských služeb

Andor Šándor upozorňuje, že zběhnutí Edwarda Snowdena je především velké varování pro americké činnost amerických zpravodajských služeb.„Nevím, do jaké míry byl Snowden auditován, ale podle mého soudu ten postup byl prostě špatný. Když si vzpomenu na téměř 3000 mrtvých lidí v New Yorku a Washingtonu 11. září, tak je to svým způsobem i trochu zneuctění památky těch obětí a jejich rodin."
Mark Martin, ale připomíná, že zpravodajské služby selhaly už několikrát. „11. září je jen jedna z mnoha událostí, teré NSA, i za využití masivních nástrojů, neodhalila. Další je Madrid, další je Bali, další je London, Boston," připomíná Mark Martin.

autoři: kko , Martin Ocknecht
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.