Principy Montessori jdou používat i ve veřejných školách. Navíc levně, tvrdí pedagog

Standardizované testy ve školství vedou ke katastrofě, tvrdí neuropsycholog Stephen Hughes

• Upravit
• Smazat

Co by měla škola dětem vlastně dát? Odborníci na průmyslovou revoluci varují, že řadu lidských profesí v budoucnu převezmou stroje. Přesto se školy upínají na ty nejbližší cíle: připravit děti k maturitě nebo k přijímacích zkouškám. O tom, jak je tento přístup nebezpečný, hovořil v Magazínu Leonardo americký neuropsycholog Stephen Hughes, současný předseda výzkumné komise Asociace Montessori.

„Alternativní vzdělávací metody jsou výhodné, jinak bych nemohl dělat ředitele alternativní školy,“ říká ředitel soukromé základní školy Duhovka Jindřich Kitzberger.

Podle něj dávají Montessori principy záruku bezpečného prostředí pro věkově smíšené skupiny. „Dítě má tak dostatek podnětů, které ho vybízejí k učení. Výuka je individualizovaná, takže přizpůsobená dítěti.“

Kitzberger věří, že by drilu mělo být ve školách míň. „Pokud si má žák například zmechanizovat násobilku, přijde fáze, kdy přejde do pamětného učení. Důležité je, aby dítě pochopilo podstatu početních operací a to trvá poměrně dlouho.“

Nákladnost Montessori systému dělá poměrně nízký počet žáků na pedagoga. Ale samotný princip metody se dá použít i ve veřejné škole, navíc s velmi malými náklady.
Jindřich Kitzberger

Je prý ale těžké, po letech praxe v jiné metodě, přejít k úplně jiné filozofii výuky. „Takže učitelé, kteří k nám přicházejí, mají velmi krátkou, nebo žádnou, pedagogickou zkušenost s tradiční školou. Velmi rádi bychom přijali zkušenější učitele,... ale na to si musíme ještě počkat.“

„Praxe na pedagogických školách by měla budoucí učitele líp orientovat v praxi. Měli by být alternativněji laděni. Ale ani oni jako děti nezažili nic jiného... A fakulta? Ta je taky učí jen tradiční školství,“ upozornil Jindřich Kitzberger.

Biflování má své místo. Nesmí ale převažovat

Zkraťme letní prázdniny, šest týdnů stačí, vyzývá středočeský radní pro školství

Letní prázdniny jsou u nás moc dlouhé. Zkraťme je maximálně na 6 týdnů! S tímto návrhem přichází radní Středočeského kraje Zdeněk Seidl (ČSSD). V pořadu K věci Českého rozhlasu Region zdůvodňoval, proč by žáci neměli mít v létě tak dlouhé volno.

Místopředsedkyně Asociace pedagogů základního školství, a také ředitelka základní a mateřské školy v Praze 6, Michaela Rybářová věří, že frontální výuka a biflování rozhodně nestačí.

„Vždy je třeba brát ohled na individuální potřeby dítěte. A věřím, že i běžné školy (mimo Montessori síť) individualizaci umožňují a bezpečné prostředí vytvářejí.“

České základní školy, pokud mají dobré vedení a nadšené učitele, se prý snaží využívat všech nových vědeckých poznatků o dítěti. „Drilování má své místo při nácviku vyjmenovaných slov nebo násobilky, ale jinde převažovat nesmí.“

Všechno mluví v neprospěch nadbytečného memorování a biflování. To, že převažuje tento typ výuky, přičítám tomu, že do školství nenastupují nové generace učitelů. Ne všichni zkušení učitelé jsou schopni svou metodu změnit.
Michaela Rybářová

Ředitelka dodala, že v její škole dělají učitelé maximum, ale oproti Montessori nejsou ve třídě kantoři dva. „Finanční podmínky ve školství jsou katastrofální a 15% navýšení mezd nepomůže. Řada kolegů, včetně mě, ještě teď hledá učitele.“

A co říká na zažitou klasifikaci žáků? „U nás se sice známkuje, ale osobně jsem pro hodnocení slovní. Známky jsou neproduktivní a neefektivní. Slovní hodnocení má větší přínos. Ale tento odkaz Marie Terezie je příliš zakomponován do života našeho národa, což  nebude jednoduché změnit,“ konstatovala Michaela Rybářová.