Princezna Adelaide a telegraf
"Horlivě se snažíme podhrabat pod Atlantikem a přiblížit starý svět o několik týdnů k novému, ale první zpráva, která tudy pronikne k rozdychtěným americkým uším, bude možná o tom, že princezna Adelaide má černý kašel."
To poznamenal ve své slavné knize Walden americký filosof a literát Henry David Thoreau v roce 1854 na účet snahy propojit Britské království s Amerikou pomocí podmořského telegrafu, který by umožnil rychlejší přenos informací z Evropy na nový kontinent.
Bez ohledu na skutečný obsah první zprávy přenesené pomocí telegrafie přes Atlantik se Thoreauova věta později ukázala být dokonalou metaforou. Princezna Adelaide, jinak nepříliš významná příslušnice britské panovnické rodiny, díky ní symbolicky vstoupila do dějin hned dvakrát. Jednak jako poněkud skeptický obraz naší hluboké víry v pokrok, který nám skrze nejnovější technologie umožní prožít smysluplnější život než našim předkům, kteří se museli obejít bez nich.
A jednak jako předzvěst nástupu virtuálního světa, kdy nám média každodenně zprostředkovávají zdánlivě nikdy nekončící proud informací, jež jsou vzhledem k našemu životu v podobné relevanci, jako zpráva o princeznině černém kašli pro amerického čtenáře novin na konci devatenáctého století.
Fakt, že dnes můžeme být o nějaké události informováni téměř okamžitě, dokonce díky rádiu, televizi či internetu být mnohdy jejími nepřímými svědky, ještě totiž neznamená, že je pro náš život jakkoli podstatná. Paradox, na který již před více než sto lety Thoreau upozornil, ale v sobě skrývá snad jednu z nejdůležitějších otázek současnosti. Dokážeme ještě vůbec rozpoznat, že informace o zdravotním stavu princezny Adelaide, i když třeba její zdraví není nejlepší, je pro nás úplně zbytečná?
autorkou článku je Martina Křížková, t. č. doktorandka na FSV UK
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
