Primárky odráží změny v americké společnosti, říká profesor Igor Lukeš z Boston University

Historik Igor Lukeš, profesor na Bostonské univerzitě, v Americkém centru
Historik Igor Lukeš, profesor na Bostonské univerzitě, v Americkém centru

Američané dnes slaví 240. výročí své nezávislosti. Spojené státy letos zažívají přelomový rok: ve funkci hlavy státu skončí první afroamerický prezident Barack Obama a v Bílém domě ho s největší pravděpodobností vystřídá buď první žena-prezidentka Hillary Clintonová, nebo podnikatel Donald Trump, o kterém ještě před pár měsíci jen málo expertů mluvilo jako o reálném kandidátovi na prezidenta.

„Myslím si, že volby Ameriku nezmění, spíše bych řekl, že volby dopadnou podle toho, jak se mění Amerika. A Amerika se mění tak, jako se mění ostatní země na světě s vývojem technologie, a to se potom odráží na určitých tendencích v politice, které jsme si dřív neuměli ani představit. Například Trump přinesl do politiky ve Spojených státech jazyk, který by byl před několika lety naprosto nepředstavitelný – jazyk, který uráží menšiny, zesměšňuje ženy, napadá muslimy,“ říká profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University Igor Lukeš.


Donald Trump přinesl nejenom nový vítr, přinesl rovnou celou novou bouři, ale bohužel se obávám, že je to bouře směrem k vulgaritě, k chování, které v podstatě nerozlišuje mezi pravdou a lží. Je to člověk, který je ochoten říct téměř cokoliv ho napadne, což je u případného reprezentanta nukleární velmoci katastrofální chyba. IGOR LUKEŠ

Příklon k populismu

V Evropě sledujeme v celé řadě zemí ústup tradičních politických stran a příklon voličů k různým populistickým nebo antisystémovým stranám. Je tento trend patrný i v USA? „Demokratická strana, pokud ji tedy bude skutečně reprezentovat Hillary Clintonová, z těch tradičních pozic zatím ještě neustupuje, i když jak víme, její rival Bernie Sanders skutečně představuje naprosto novou, překvapivou, možná i šokující alternativu k těm běžným establishmentům v demokratických kruzích ve Spojených státech.“

Naproti tomu Donald Trump je podle Igora Lukeše člověk odnikud, který předtím nezanechal ve veřejném životě v politice vůbec žádnou stopu, nemá absolutně žádnou kvalifikaci, a přesto ho velká část voličů zjevně podporuje. „Část společnosti má, myslím, stále větší tendenci prostě říct: ti tradiční politici nás vlastně nijak neoslovují, mluví k nám jenom před volbami, pak na nás okamžitě zapomenou, takže my dáme své hlasy teď někomu naprosto jinému, tomu člověku, který přináší čerstvý vzduch,“ komentuje to Lukeš. Dodává ale, že i kdyby se Donald Trump stal prezidentem, Amerika by ho přežila.

Největší hrozba pro Evropu

„Jako největší hrozbu pro Evropu vnímám oslabení Evropy, protože by to znamenalo naplněný cíl Vladimira Putina, který se po nástupu do prezidentského úřadu v roce 2000 několik měsíců neslaně nemastně snažil napravovat ty skutečné problémy Ruska. – Ale po několika měsících se rozhodl vybudovat si politickou kariéru tím, že svým lidem bude v podstatě nalhávat, že Rusko je ostrůvek, stále se zmenšující ostrůvek, který se nepřítel ze západu snaží vojensky zničit a dokonce i zevnitř morálně rozložit,“ myslí si Igor Lukeš.

„Rusko chce zeslabit Evropskou unii, a to je hlavní cíl prezidenta Putina,“ dodává Lukeš a pokračuje: „Rusko je samozřejmě země na jedné straně nebezpečná, ale zároveň je to země, která prožívá velmi hlubokou krizi, a proto by z racionálních důvodů za žádnou cenu nikdy nemělo podniknout agresi na západ, to je prostě téměř nepředstavitelné. Ale totéž platí z druhé strany, že západ nemá absolutně žádný zájem vojensky soutěžit nebo dokonce napadat Rusko, a přesto v Rusku neustále vytváří představu, že západní útok na svatou Rus je vlastně za rohem.“

Mohl by se podle Igora Lukeše opakovat scénář z Krymu například v Pobaltí? Kdyby se rozpadla Evropská unie, spadlo by Česko do sféry vlivu Ruska? Poslechněte si celé Interview Plus!