Příležitostí arabského jara využili nejen lidé v ulicích, ale i islamisté, říká expert

Jeho čin probudil k protestům proti autoritářským režimům nejen Tunisany, ale i další arabské národy. V samotném městě Sídí Búzíd se od té doby mnoho nezměnilo.

„Protesty, které začaly po mladíkově upálení se rozšířily po celé zemi, i do hlavního města,“ vzpomněl v Dnešním Plusu zpravodaj Štěpán Macháček.

Podle něj zvlášť důležité bylo, že se armáda přidala na stranu protestujících Tunisanů.

„Úspěchy Tunisanů se inspirovaly další arabské národy. V lednu začaly protesty v Egyptě, Jemenu, v půlce února v Libyi a v půlce března nakonec v Sýrii,“ řekl Macháček.

Oběť Búzízího nebyla zbytečná, souhlasí zpravodaj. „Tunisané se teď těší takové svobodě názorů a projevů jako nikdy předtím, nicméně ekonomická situace je horší, než byla před revolucí.“

„Lidé se nebojí mluvit o čemkoliv, v tisku se píše o všem bez omezení, a díky tomu všemu má Tunisko dnes civilizovaně zvolenou hlavu státu i parlament,“ popsal zpravodaj.

I tak nespokojenost ve společnosti znovu roste. „Po pěti letech se nepodařilo v ekonomice nic významného. Tato část revoluce zatím není naplněná,“ konstatoval Štěpán Macháček.

Demokracie a prosperita spolu nutně nesouvisí

„Lidé dávali do popředí především politické požadavky, uvolnění a svobodu, ale ukázalo se, že podtextem všeho byla zejména sociální a ekonomická situace,“ všímá si znalec Blízkého východu Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

Právě ekonomika byla klíčovým podhoubím toho, proč se lidé vydali do ulic v Egyptě, soudí.

Zatímco arabské jaro někde přineslo pozitivní věci, v mnoha jiných částech arabského světa spíše přineslo jevy problematické.

„Společným jmenovatelem bylo, že lidé dostali příležitost, a to je naprosto klíčové. Lidé měli možnost setřást ty autoritářské vlády, které jim začaly překážet,“ vyzdvihl politický rozměr Tureček.

Bylo možné s revolučními změnami předvídat nástup islamistů? „Když se arabské jaro rozjíždělo, tak tehdy zazníval argument, že pokud sami lidé dokážou zemi liberalizovat, vezmou vítr z plachet Al-Kájdě,“ tvrdí odborník.

„Realita je taková, že příležitostí, které arabské jaro přineslo, nevyužili jen lidé v ulicích, nově zakládané politické strany, ale právě i radikální islamistické skupiny.“

Demokracie a prosperita nemusí spolu nutně souviset, připomněl znalec Blízkého východu.

„Podívejme se na Saúdskou Arábii. To v žádném případě není demokracie, a přesto se velké části tamních občanů žije dobře,“ upozornil na rozdíl mezi politickými ideály a ekonomickou realitou Břetislav Tureček.