Přijížděly transporty vyhladovělých, zubožených lidí. A začala epidemie tyfu. O osvobození Terezína
Mělo se jednat o nejšťastnější okamžik po dlouhých válečných letech plných utrpení. Přesto když z Terezína zmizeli poslední němečtí dozorci, boj o život stále pokračoval. Ghetto i Malou pevnost ovládal jiný podobně smrtící nepřítel – skvrnitý tyfus. I přes snahu zdravotníků tyfové epidemii ještě po osvobození Terezína podlehlo na 1500 lidí.
Terezín – vojenská pevnost, která nikdy nesloužila svému původnímu účelu. A kdyby nepřišel podzim 1941, možná by město zůstalo v běhu dějin nepovšimnuto.
Postprodukce, sound design: Iva Podzimková
Jenže podzim 1941 přišel a s ním do protektorátu dorazil i nový zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Krátce poté, co se ujal svého úřadu, rozhodl, že se z města Terezín stane sběrný tábor pro židy. A tento plán začal prakticky okamžitě uskutečňovat.
První židovské transporty přijíždí do Terezína už v listopadu 1941.
„Tam na mě přišlo takový zoufalství. A to ve mně, myslím, zůstalo,“ vzpomínala pro Paměť národa Eva Koubková na svoje první dojmy po příjezdu do terezínského ghetta. „Takový pocit strachu. Mám ho v sobě až do teď.“
Do roku 1945 prošlo Terezínem víc než 140 tisíc židovských mužů, žen a dětí. 87 tisíc vězňů muselo nastoupit do transportů, které je odvezly do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Konce války se z nich dožil jen zlomek. Přímo v Terezíně zemřelo na 35 tisíc lidí.
Od konce dubna 1945 se navíc vedle nacistických věznitelů objevil další smrtonosný nepřítel – epidemie skvrnitého tyfu.
Čtěte také
„V důsledku tyfové epidemie je konec Terezína ve vzpomínkách pamětníků velice rozmanitý,“ popisuje dokumentarista Adam Drda.
„Lidi, kteří byli zdraví, vzpomínají na to, jak se radovali a slavili. Ale je to spíš ojedinělé. Spousta lidí naopak vzpomíná na to, že byli nemocní, bylo jim špatně a neprožívali žádnou euforickou radost.“
Svůj podíl na tom má i to, za jakých podmínek se vraceli zpátky domů. Někteří neuposlechli, že mají kvůli tyfové epidemii zůstat, a ve chvíli, kdy se Terezín otevřel, utekli. Jiní naopak zůstali v karanténě. A mnozí se po osvobození neměli kam vrátit.
Jak na tyfovou epidemii v Terezíně vzpomínají ti, kteří ji tam zažili? Jakou úlohu při osvobození ghetta a následném boji se zákeřnou nemocí sehráli židovští a čeští lékaři? Poslechněte si nový díl podcastu Hlasy paměti s Lucií Korcovou a Adamem Drdou.
Celý pořad najedete v audiozáznamu. Nová epizoda vychází každých 14 dní. Přihlaste se k odběru, ať vám neuteče žádný díl!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
