Přibyla: Úspěchy tu jsou, ale k původním teplotám už neklesneme. Míříme k otepení o 3 stupně Celsia

„Rok 2024 tohoto oteplení prakticky dosáhl a dlouhodobě globální teploty stoupají,“ potvrzuje Přibyla konstatování klimatické konference o tom, že hranici 1,5 stupně Celsia lidstvo překročí. Znamená to, že se nepodaří dodržet jeden ze závazků Pařížské dohody z roku 2015. 

Čtěte také

Analytička: Nejvíc emisí dnes vypouští Peking. Na jednoho Číňana jich připadne stejně jako na Čecha

Přibyla ovšem upozorňuje, že dlouhodobé cíle, tedy udržet průměrné globální teploty pod dvěma stupni v porovnání s předprůmyslovou revolucí, technologicky možné je.

„Nejen v klimatických jednáních, ale i v reálné proměně energetiky jsou za posledních deset let velké úspěchy. Tím se svět vyhnul oteplení, ke kterému se směřovalo v roce 2010 – někam ke čtyřem a více stupňům Celsia. Takže se dostáváme na jinou trajektorii oteplování, než kam jsme směřovali před deseti lety,“ upozorňuje.

Původní scénář zcela vyloučený není. Vedlo by k němu třeba oživení zájmu o fosilní paliva a zastavení takzvané elektrotechnické revoluce.

Úspěchy a rok 2030

Emise skleníkových plynů podle Přibyly rostly nejvíce v letech 2000 až 2010. „Zhruba po roce 2015, 2017 a 2018 vidíme stále ještě růst, ale velmi pomalý. Spíše by se to dalo považovat za stagnaci. I letošní emise vypadají, že budou vyšší než ty z předchozího roku, ale nárůsty už jsou poměrně malé. Očekává se, že vrchol emisí skleníkových plynů by měl spolehlivě nastat do roku 2030,“ popisuje a pokračuje:

Čtěte také

Jako průmyslová revoluce. Odklon od fosilních paliv je možný, vyzývají experti Jirušek a Přibyla

„To předpokládají všechny modelovací agentury, ať už je to mezinárodní energetická agentura Bloomberg nebo dokonce ropné firmy jako Shell. Takže to je jedna z věcí, která se povedla a souvisí to právě s odklonem od oteplení ke čtyřem stupňům Celsia.“

„Spíše to teď vypadá, když se nic zvláštního nestane a nezrychlíme, že se bude oteplovat někam ke třem stupňům Celsia. To souvisí s tím, že se povedlo zastavit nárůst emisí a v třicátých letech se očekává jejich postupný pokles,“ předpokládá expert.

Důsledkem tohoto úspěchu ale nebude pokles teplot, nýbrž zastavení jejich růstu. Lidstvo podle Přibyly změnilo podmínky na Zemi natolik, že se k teplotám, které na planetě byly od konce poslední doby ledové, zpátky nedostane.

Čtěte také

České životní prostředí v ohrožení. Klima není vědecké, ale politické téma, míní Haškovcová a Pithart

„Lidstvo změnilo složení atmosféry,“ vysvětluje a dokládá:

„Po konci poslední doby ledové byla v atmosféře koncentrace oxidu uhličitého okolo 280 ppm (parts per million, počet částic v jednom milionu – pozn. red.). Tím, že spalujeme uhlí, ropu nebo zemní plyn v obrovských množstvích, jsme zvedli koncentrace oxidu uhličitého na nějakých 430 ppm v minulém roce.“

Protože lidstvo ještě fosilní paliva nějakou dobu pálit bude, tyto koncentrace budou podle Přibyly směřovat kolem 450 až 470 ppm. „Oteplení je přibližně přímo úměrné té změně koncentrace,“ doplňuje Přibyla.

Dělá Evropa moc?

Debaty o dekarbonizaci a nutnosti investovat do nových technologií často směřují k tomu, že Evropa není tím, kdo může dělat nejvíc, protože není hlavním znečišťovatelem.

Čtěte také

Konec „spalováků“ je bouře ve sklenici vody a politický kalkul. Pokuty za emise se rozloží, míní odborník

„Světové emise jsou skutečně světové, tedy součet všech příspěvků všech zemí světa,“ souhlasí Přibyla.

„To, co dělá Evropa, je podstatné, protože každý potřebuje snižovat svoje emise. Je podstatné zároveň i to, co se děje v dalších zemích. I třeba u Indie očekává, že půjde podobnou cestou jako Čína a stane se velkým motorem v rozvoji obnovitelných zdrojů,“ poukazuje na na snahu Číny investovat do zelených technologií a snižovat vlastní emise.

„Byl jsem překvapený, ale Etiopie nebo Nepál už prakticky přestávají prodávat auta na spalovací motory. Tam se jde cestou elektrotechnologií. Je možné zpochybňovat nebo kritizovat, jestli to Evropa dělá chytře – ale ne to, že by to nebylo důležité,“ uzavírá Přibyla.

Bojuje Evropa s globálním oteplováním „chytře“? Lze věřit čínským údajům o snižování emisí? A co si představit pod cílem světové klimatické konference COP30, kterým je stanovení kritérií klimatické adaptace? Poslechněte si celý Interview Plus, audio je nahoře v článku.