Příběhy zemí, které vyrostly z dluhů, jsou legendy. Růst ekonomiky díky dálnicím je marginální
Vláda Andreje Babiše (ANO) trvá na tom, že se proinvestuje k rychlejšímu růstu ekonomiky, a tím pak umaže rychle rostoucí zadlužení země. I proto si prý můžeme dovolit schodek státního rozpočtu skoro 390 miliard korun, o konkrétní výši se ještě jedná. Jak je teorie o umazávání dluhů růstem ekonomiky, nakopnuté státními investicemi, reálná? Je to spíš legenda, žádný příklad země, které se to povedlo, neexistuje, říká pro Peníze a vliv na Českém rozhlase Plus ekonom Jan Pavel.
Editace: Tomáš Jeník
Hudba a sound design: Johann Foss
V současném Česku se nedá aplikovat ani politika amerického prezidenta Ronalda Reagana ze začátku 80. let minulého století, jak tvrdí vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Takzvaná reaganomika totiž naopak vedla k silnému růstu veřejných dluhů, které do té doby USA téměř neměly. Reagan navíc tehdy bojoval s vysokou inflací a vysokými daněmi, jejichž sazba pro vysoké příjmy dosahovala až kolem 70 procent.
„Česká republika má velmi nízkou daňovou progresi. Tady není prostor na snižování daní z nějaké sedmdesátiprocentní úrovně, jako to dělal Reagan. A zároveň začínáme v situaci, kdy už schodek státního rozpočtu je poměrně vysoký. Reagan začínal svoji reformu v situaci, kdy rozpočty byly víceméně vyrovnané,“ upozorňuje také ekonom z New York Univerzity v USA Jaroslav Borovička.
Čtěte také
Babišova vláda návrh vysokého schodku rozpočtu omlouvá zčásti tím, že výdaje půjdou na rekordní investice a ty podpoří českou ekonomiku k vyššímu růstu. Celkem má jít na investice příští rok 290 miliard korun, z toho nejvíc je určeno pro Státní fond dopravní infrastruktury, který pak financuje dálnice, silnice a železnice.
Jak ale upozorňuje ekonom Jan Pavel, který působí na VŠE a v Centru veřejných financí Univerzity Karlovy, když se rozpočet fondu přepočítá na procento HDP, tedy velikost ekonomiky, o žádný rekord nejde.
„Pokud bude schválen rozpočet tak, jak je nastaven, bude rozpočet fondu zhruba 1,84 procenta HDP, zatímco v roce 2026 to bylo 1,89 procenta. Takže ve své podstatě se to vůbec nehýbe. A to je ještě nutné říci, že část výdajů státního fondu dopravní infrastruktury jsou výdaje běžné,“ připomíná Pavel. To znamená, že jdou na různé opravy a údržbu staveb.
Ani u nových dopravních staveb se ale nedá čekat nějaký výrazný dopad na rychlost ekonomiky. Podle Jana Pavla existují propočty ze zahraničních studií, že zvětšení či zlepšení dopravní infrastruktury o desetinu má dopad na růst ekonomiky maximálně o tři desetiny procentního bodu. Vliv je tedy malý.
Podle Pavla jsou zavádějící i příklady, že sousednímu Polsku se vyplatily vysoké investice do dálnic v minulých letech, protože se sice zadlužilo, ale teď rychle roste.
„Vytáhl jsem si, kolik dávalo průměrně na HDP za posledních dvacet let Polsko a kolik jsme dávali my. Polsko dávalo skutečně nejvíc z celé Evropy, bylo to 1,78 procenta HDP na dopravní investice. My jsme druzí a dávali jsme 1,72 procenta HDP. To znamená, ten problém často nemusí být v penězích, ale i v efektivnosti,“ všímá si.
Čtěte také
Další argument vlády pro nárůst veřejného dluhu je fakt, že Česko ve srovnání s okolními státy zatím nemá dluh moc velký a může si dočasně jeho růst dovolit. Letos má dosáhnout kolem 45 procent vůči HDP.
Podle ekonoma Jaroslava Borovičky je to sice fakt, ale vláda by si některé země měla brát spíš jako varování před rychlým růstem dluhu. Například sousední Slovensko. Jeho dluh má dosáhnout během tří let tři už čtvrtiny HDP, a to navzdory tomu, že si země v minulých letech rozpočtovou zodpovědnost zakotvila i do ústavy, aby nešla snadno změnit.
„Z fiskálně stabilizované ekonomiky, velmi podobné té české, se najednou stala riziková země, které klesá rating. Slovenská vláda je z hlediska ekonomické politiky v podstatě bezradná a ústavní zákon víceméně ignoruje a porušuje ho,“ míní Borovička. „Takový populismus v hospodářské politice se velmi snadno může přelít i do České republiky,“ varuje.
Co přesně byla „reaganomika“? A jaký je potenciál růstu české ekonomiky? Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
