Příběhy nemusí být jen na papíře

Post Bellum
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Post Bellum

Na vlnách Českého rozhlasu Plus posloucháte od 20. dubna krátké ukázky vyprávění pamětníků z pořadu Příběhy 20. století. O tom, jak se vůbec zaznamenává vyprávění pamětníků a o speciálním webu Českého rozhlasu Plus k 10. výročí vysílání Příběhů 20. století se dozvíte v dnešních Trendech.

Jak říká produkční Příběhů 20. století Barbora Kreuzerová, ať už je pamětníkovo vyprávění natáčeno jako audio nebo video, začátek je vždy stejný. „Pokaždé se ptáme, kde se ten člověk narodil, jak se jmenuje a upozorňujeme ho, že může vyprávět a že je to jenom na něm, že my budeme pokládat otázky pouze ve chvíli, kdy si nebude jistý, jak pokračovat,“ vysvětluje Kreuzerová.

Vzpomínky pamětníků natáčí sběrači z neziskové organizace Post Bellum, která vytváří databázi Paměť národa. „Databáze je taková velká platforma, kam ukládáme všechny příběhy, které natočíme. A ze všech těch příběhů si potom autoři Adam Drda a Mikuláš Kroupa vyberou ty příběhy, ze kterých potom vzniká pořad Příběhy 20. století,“ popisuje vznik pořadu Barbora Kreuzerová. Všechny natočené příběhy skončí v databázi Pametnaroda.cz.


Pro natáčení videozáznamů pamětníků používá Post Bellum technologii EyeDirect. Pamětník se dívá do soustavy zrcadel, na jejímž konci sedí člověk, který vyprávění natáčí. Na kameře to ale vypadá, že se natáčený člověk dívá přímo na vás.

Příběhy 20. století jsou také multimediálním projektem. Na webu Českého rozhlasu Plus je speciální stránka k 10. výročí vysílání Příběhů 20. století. „Společně s autory jsme vybrali 10 nejsilnějších příběhů za posledních 10 let, což byl opravdu těžký výběr,“ říká webeditor Českého rozhlasu Plus Jan Bartoněk.

Proč by člověk měl web navštívit? „Určitě z toho důvodu, že to, co posluchač slyší v rozhlase, tak tam má možnost i vidět. Může vidět fotky pamětníků, může vidět jedinečné dokumenty, u některých může vidět také videozáznamy,“ popisuje Bartoněk.