Příběhy, na které se zapomnělo nebo mělo zapomenout
Od května 2006 vysílá Český rozhlas dokumentární cyklus Příběhy 20. století.
Autoři Mikuláš Kroupa a Adam Drda dosud připravili přes 600 hodinových pořadů vyprávějící osudy z 2. světové války a komunismu. Přelom roku je příležitostí se ohlédnout za tím, co se zapsalo hlouběji.
Příběhy 20. století vznikají ve spolupráci redaktory obecně prospěšné společnosti Post Bellum. Natočení vzpomínky pamětníků ukládají do sbírky Paměť národa. Za rok 2019 tito lidé zdokumentovali bezkonkurenčně nejvíce životních příběhů v historii této organizace, obvykle se počet pohybuje mezi 300 až 400 natočených lidí za rok. Za rok 2019 to bylo téměř tisíc pamětníků. Celkem od roku 2001 natočili skoro deset tisíc osobností. Paměť národa se na Vás obrací o pomoc. Máte-li v okolí zajímavý příběh, kontaktujte je. Pakliže byste chtěli pomoci této práci, budeme vděčni, vstoupíte-li do Klubu přítel Paměti národa.
Oj, na hori!
Píseň „Oj, na hori“ zazpíval v roce 2006 skoro devadesátiletý válečný veterán Miroslav Hofman, který zažil boje na Dukle. Je to píseň, kterou si pamatoval z dětství na Volyni. Na harmoniku ho doprovodil dvorní skladatel Paměti národa Matěj Kroupa, bratr jednoho z autorů pořadů.
Otec nevěřil, že je Mariana jeho dcera, děvčátko se muselo o sebe postarat
Další píseň v tomto silvestrovském vydání Příběhy 20. století zpívá potomek sudetských Němců Mariana Tomašovská. Její maminka otěhotněla krátce po válce ve sběrném lágru pro Němce v Meziměstí u Broumova někdy v roce 1946. Její manžel, bývalý voják wehrmachtu, který se právě vrátil z amerického zajetí, nevěřil, že je to jeho dítě. Maminka zemřela v roce 1949, a o malou Marianu se nikdo nestaral. Stal se z ní broumovský dětský žebrák, často spící na ulici pod širákem.
Pochopila, že je nenáviděné sudetoněmecké dítě, „harant fašistů“ a za komunismu to nebude mít lehké. Mariana se o sebe postarala sama, vyučila se v optice, pracovala v dílně, kde brousila čočky, vdala se za muže, který ji bil, rozvedla se, znova se vdala, ovdověla, a dnes se obklopila náboženskou literaturou. V pořadu uslyšíte reportáž z jejího bytu, kde zazpívá starou píseň v němčině.
Ztuhl na místě a díval se, jak pohraničník pálí ze samopalu po jeho rodině
Jeden z veledramatických příběhů vypráví pan Ctibor Šindar. Dne 13. srpna 1967, krátce před šestou večer, přijelo na hraniční přechod v Českých Velenicích osobní auto s osmičlennou rodinou Šindarových. Chtěli do Rakouska, avšak nebyli svobodní občané, nýbrž obyvatelé komunistického státu, který jim sebral pasy. Všichni vystoupili z vozu, a když otec zavelel „Teď!“, vyrazili k hraniční závoře.
Tehdy dvanáctiletý syn Ctibor běžet nemohl - v šoku ztuhl na místě a díval se, jak příslušník pohraniční stráže Pavol Mišo pálí ze samopalu po jeho příbuzných. Přežili. A do Rakouska se dostalo sedm členů rodiny. Někteří z nich skončili v nemocnici se zraněními: Matka měla prostřelené lýtko, otec Karel měl ustřelené prsty na ruce, syn Karel měl prostřelené stehno. Ctibor zůstal. Soudruzi ho odvedli do dětského domova. Ze střelby na hranicích, o níž obsáhle referovala rakouská masmédia, se stal mezinárodní skandál, který nejspíš velmi napomohl tomu, že se Ctibor za měsíc dostal za rodiči.
Odsouzený kazatel, který v kriminále přiměl vraha ke zpytování svědomí a víře
Další příběh vypráví kazatel adventistické církve Miloslav Bláha. Sobota je pro něj svatým dnem, během kterého mu víra zakazuje pracovat.
V roce 1953 dostal povolávací rozkaz na vojnu k Pomocným technickým praporům PTP. Když měl fárat v sobotu, odmítl. Zůstal sedět na posteli v kasárnách. Velitel na něj podal trestní oznámení za neuposlechnutí rozkazu. Vojenský soud ho poslal na rok do vězení. Po propuštění jel domu za ženou a ročním synkem, ale ještě ten den dostal rozkaz, podle kterého se měl okamžitě hlásit na vojenském útvaru.
V sobotu opět nastoupil na pracovní směnu do dolu. Od soudu ho tentokrát eskortovali do uranového lágru Eliáš s trestem šesti let. V lágru se potkal a celoživotně se spřátelil s odsouzeným kriminálníkem – vrahem Vojtěchem Matyášem. Víra pana Bláhy přivedla kriminálníka Matyáše ke zpytování svědomí a obrácení se. Po pětadvaceti letech, když ho propustili, se nastěhoval k bývalému politickému vězni Bláhovi jako jiný člověk.
Těhotná se hodiny ukrývala v kamnech
V březnu 1981 dorazili do vysočinského venkovského domu disidentů Věry a Pavla Roubalových příslušníci Státní bezpečnosti a začali provádět domovní prohlídku.
Jeden z nich se posadil na velká akumulační kamna, začal na ně poklepávat prsty a podivoval se, že nehřejí. Spokojil se s vysvětlením, že Roubalovi si na přílišné teplo nepotrpí. V kamnech, uvnitř upravených, se až do konce několikahodinové prohlídky skrývala těhotná Drahomíra Šinoglová, policejně hledaná matka dvou dětí, odsouzená za rozšiřování zakázané literatury. Část jejího svědectví jsme zařadili do těchto silvestrovských Příběhů 20. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
