Příběhy lidí, měst a krajiny. Poslouchejte cyklus Zapomenuté regiony
Zapomenuté regiony: „Nepředpokládáme, že do Karvinska někdo víc investuje.“ Co je po konci těžby klíčové?
Na začátku roku 2026 je u konce těžba černého uhlí na českém území. Uzavírá se kapitola průmyslové historie, která po desítky let formovala nejen Karvinsko, Bohumínsko a Těšínsko. Jak uchovat regionální paměť a zároveň nastartovat nový směr? Je tamní krajina po těžbě nenávratně zničena, nebo pouze došlo k její transformaci? I na to se zaměřuje Téma Plus a první díl cyklu Zapomenuté regiony.
Černé uhlí se stalo hnacím motorem české průmyslové revoluce v 19. století, umožnilo rozvoj hutnictví, strojírenství, železnic a energetiky. I díky rozvoji dopravní infrastruktury, zejména železnice, vypadala Ostrava v roce 1900 úplně jinak než o 50 let dřív.
Region byl mnohonárodnostní, což ovlivnilo život lidí zejména po vzniku první republiky, a také v dalších letech.
Markantní proměna kvůli těžbě
Karvinsko je jedním z mála regionů, které díky postupující důlní těžbě zcela změnily svou tvář. Celkově bylo ve Staré Karviné zlikvidováno několik stovek obytných domů. Tisíce lidí se musely přesunout do bezpečné obytné zóny v Nové Karviné, založené v roce 1948.
Symbolem zkázy původního města, a zároveň jedinou stavbou, která přežila likvidaci, zůstává kostel sv. Petra z Alkantary. Jeho naklonění o zhruba 6,8 stupně je pozůstatkem půdního poklesu v důsledku poddolování.
Devastace, nebo proměna?
Fyzický geograf Jan Lenart Karvinsko nevnímá jako zdevastované, ale pozměněné. Rozsáhlý podzemní systém štol narušil původní odtokové poměry a vznikla tak nová jezera a rašeliniště.
To souvisí s proměnou biodiverzity – právě současná podoba oblasti je pro řadu organismů nepostradatelná.
Specifické Těšínské Slezsko
Vzdálenost od hlavních měst Česka, Polska a kdysi Rakouska, přináší obyvatelům Těšínského Slezska pocit, že stojí mimo centrum pozornosti vládnoucích politiků a v tomto směru jsou součástí jakéhosi zapomenutého regionu.
K poslednímu přerušení česko-polského kontaktu došlo nedávno – koronavirová krize a uzavření státních hranic znovu rozdělily město na dvě oddělené části.
Jaký byl socialistický Těšín a jaký je ten dnešní? Co z bohaté kulturní historie stojí za pozornost? Přímo na místo jsme vyrazili za překladatelkou, básnířkou a autorkou divadelních her Renatou Putzlacher.
Nejasná budoucnost
Co bude se zapomenutým regionem dál? Fyzický geograf Jan Lenart je ohledně větších investic do proměny krajiny skeptický. Historik Aleš Zářický považuje za klíčový rozvoj dopravní infrastruktury a tím pádem zkrácení jízdních dob mezi centrem a periferií, a to i uvnitř Karvinska, Bohumínska a Těšínska.
V Tématu Plus uslyšíte také badatele Radima Kravčíka, horníka Ladislava Mokrého a báňského záchranáře Ladislava Kopča. Jak oni a další hosté vidí bohatou minulost a budoucnost Karvinska, Bohumínska a Těšínska? Poslechněte si celý pořad.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
