Příběh festivalu odstartoval unikátní objev. Letos uvede už desátou světovou premiéru barokní opery

11. září 2017

Každý rok objeví zapomenutou operu z časů baroka. Letos bude mít v unikátním divadle na zámku v Českém Krumlově obnovenou světovou premiéru dílo Antonia Boroniho La Didone. Festival barokních umění je ale součástí rozsáhlejšího projektu, letos slaví deset let trvání. „Spojujeme autenticitu prostoru s autentickým provedením hudebních děl,“ vystihuje jednoduše podstatu unikátní přehlídky její ředitel Jiří Kiprý.

Festival barokních umění je od počátku součástí dalekosáhlejšího projektu, který vznikl už kolem roku 1996, kdy soubor Capella Academica, v současné době Hof-Musici, začal zkoušet v barokním divadle českokrumlovského zámku. Byly to zvukové zkoušky v unikátním prostoru, který se v té době opravoval. První operu tam soubor představil v roce 2001.

Příběh Festivalu barokních umění odstartoval s unikátním muzikologickým objevem v roce 2008. Kapelník Hof-Musici Ondřej Macek tehdy objevil v archivech v Německu torza opery Antonia Vivaldiho Argippo. Zrekonstruoval ji ze zlomků a slavnostně uvedl ve Španělském sále na Pražském hradě.

„Tehdy jsme si řekli, že už umíme ovládat barokní divadlo a jeho prostor, ale navíc máme také unikátní repertoár, a tak jsme hledali možnosti, jak obojí představit co největšímu počtu expertů i laické veřejnosti,“ říká ředitel přehlídky Jiří Kiprý.

Jiří Kiprý

Barokní opera je syntézou umění a řemesel, což se odraží i v názvu festivalu. „Od začátku jsme chtěli, aby divák pochopil, že v zákulisí divadla pracují mašinisté, důležité jsou i prospekty a kulisy, sufity, někdo musí vymyslet a zrealizovat původní osvětlovací rampy. Kostymérky mohou pracovat s originální předlohou divadelních kostýmů v depozitu barokního divadla. Barokní operu vytvářejí všichni dohromady,“ připomíná Kiprý.


Antonio Boroni (1738–1792) pocházel z Říma, studoval v Bologni u slavného Padre Martiniho a na Conservatorio della Pietà dei Turchini v Neapoli a v 18. století byl nejen v Itálii známým a uznávaným mistrem. Prvních úspěchů dosáhl v Benátkách, kde v letech 1763–1766 představil šest svých oper. V letech 1767–1768 byl kapelníkem italské operní společnosti impresária Giuseppe Bustelliho v pražském divadle V Kotcích, kde v roce 1768 uvedl vážnou operu (dramma serio per musica) La Didone na slavné libreto Pietra Metastasia zpracovávající tragický příběh karthaginské královny Dídóny. Jediné další provedení Boroniho Didony je doloženo téhož roku v Drážďanech, kde Bustelliho operní společnost pravidelně hostovala. Po pražském angažmá Boroni získal místo dvorního kapelníka v Drážďanech a ve Stuttgartu. Poté, od roku 1778 až do své smrti, zastával prestižní místo kapelníka chrámu sv. Petra ve Vatikánu.

A festival nezůstal jen u nejviditelnější složky, novodobých světových premiér znovuobjevených oper, kromě celoroční práce Centra barokní kultury, s nímž je svázaný, uvádí také filmy s barokní tématikou, každý rok dojde i na velmi oblíbený barokní ohňostroj v zámeckých zahradách a na další koncerty v barokních zámeckých sálech, které nejsou úplně běžně přístupné návštěvníkům. „Spojujeme tak autenticitu prostoru s autentickým provedením hudebních děl,“ podotýká Kiprý.

Letošní opera La Didone od Antonia Boroniho vznikla v koprodukci orchestru Hof musici, Centra barokní kultury a Mozartovy obce, jejímž badatelským úsilím se daří připomínat poněkud pozapomenutého barokního skladatele. Festival ostatně už před dvěma lety uváděl jeho operu L’Amore in Musica. „Jedním z důvodů, proč vědecká rada doporučila uvedení druhé Boroniho opery, je její souvislost s Prahou, byla tam uvedena v premiéře,“ říká Kiprý.

Nejdůležitější osobou při volbě programu je podle ředitele Kiprého dramaturg festivalu, badatel a kapelník Hof-Musici Ondřej Macek, který je odpovědný za kompletní celoroční přípravu festivalu a uvedení premiéry opery.

Po deseti letech má krumlovský festival pravidelně vyprodaná představení a do rozpočtu přispívají největším podílem právě diváci. Rozpočet se ustálil zhruba na 2,7 milionech korun a oproti prvnímu ročníku narostl asi třikrát.

„Jistotou festivalu je barokní divadlo. Bez něj by festival neexistoval. Polovina rozpočtu nám přichází ze vstupenek, jejichž cena odpovídá zážitku z takového prostoru. Nemyslíme si, že vyprodáme lístky na téma či autora, jde o souhru autentického a nenapodobitelného prostoru a tomu odpovídajícímu provedení novodobé světové premiéry,“ říká ředitel.

Jako podobné akce se ani krumlovský festival neobejde bez grantů z ministerstva kultury i od města, nadací, spolků i příspěvků sponzorů. „Je docela smutné, že od Jihočeského kraje jsme v minulosti dostali podporu v řádu desítek tisíc, při jubilejním ročníku jsme se ale do jeho podpory nevešli,“ říká Kiprý.

Ten je také administrátorem Centra barokní kultury, které sídlí v revitalizovaných krumlovských klášterech. „V centru má festival zkušebny a badatelské zázemí, nahrávací studio a depozitář. Právě tady dochází k přípravám premiéry,“ říká Kiprý.


Barokní ohňostroj
Vychází ze vzorů z francouzského dvora. Specifické jsou pro něj ohňové kruhy (symbolika slunce) točících se raket. Vše podkresluje dobová hudba. Každoročně se uskuteční v areálu zámeckých zahrad.

Příprava operního představení trvá právě rok. Už nyní je jasné, s jakým titulem mohou diváci počítat v roce 2018. Předprodej vstupenek na jedenáctý ročník festivalu začne v prvním prosincovém týdnu, první premiéra se pravidelně uskuteční v červnu. Příští rok festival uvede operu italského varhaníka, dirigenta a skladatele Antonia Gianettiniho L´ingresso alla gioventú di Claudio Nerone, o rok později přijde na řadu premiéra díla představitele pozdního benátského baroka Antonia Caldary La Pravitá Castigata.

„Naši diváci se vracejí už pravidelně. Přijíždějí zhruba z poloviny ze zahraničí, z odborných kruhů, ale jezdí k nám i fanoušci opery z Hamburku či Mnichova a také z okruhů operních domů ze Švýcarska. A i v Čechách máme dobré jméno a do Českého Krumlova přijíždějí milovníci dobré opery,“ dodává Kiprý.

Letos potřetí bude součástí festivalu dvoudenní mezinárodní muzikologická konference, kterou pořádá Mozartova obec společně s Kabinetem hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd. Badatelé budou diskutovat na téma Dido jako operní inspirace, což úzce souvisí s uvedením Boroniho opery.

autor: lve
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.