Přibáň: Když se systém stává nedůvěryhodným, potom je jedno, jestli říkáte pravdu, nebo lež
Britský premiér Boris Johnson se omluvil za večírky ve svém sídle poté, co v pondělí obdržel zprávu o interním vyšetřovaní vládní úřednice Sue Grayové. „V té zprávě se nepraví nic, co by mu zlomilo vaz, tedy že by lhal před spolustraníky, před parlamentem a před veřejností. V tom okamžiku by byl donucen rezignovat okamžitě,“ shrnuje právník a sociolog Jiří Přibáň.
Dodává ovšem, že zpráva je velice kritická a Johnson tak i nadále bojuje o své politické přežití. V zemi navíc roste nespokojenost s jeho vládnutím. V kauze jde o celkem šestnáct setkání či večírků, o kterých se ví, z nichž nejméně tří se měl zúčastnit i sám premiér.
„Pokud by se zjistilo, že se akce organizovaly s jeho souhlasem, znamenalo by to konec jeho kariéry. Tak se vyjádřili i jeho spolustraníci, byl by to důvod k okamžité rezignaci,“ doplňuje.
Pokud by se zjistilo, že se akce organizovaly se souhlasem Borise Johnsona, znamenalo by to konec jeho kariéry.
Jiří Přibáň
Čtěte také
Vyšetřovací zpráva nemohla být celá zveřejněna, protože zároveň probíhá i policejní vyšetřování, což je podle Přibáně krajně neobvyklé. I když prý nejde o vážné trestné činy, může policie vést vyšetřování tehdy, pokud je v sázce důvěra veřejnosti v právní stát.
„Nejde ani o to, jestli lhal, nebo nelhal. Z politického hlediska už jen sama skutečnost, že v době, kdy byl ten nejtvrdší lockdown v Británii, se v Downing Street konaly takové večírky, je sama o sobě skandální a nepřípustné. Také proto je tak silná ta vnitřní opozice z Konzervativní strany. Vláda se skutečně otřásá v základech,“ popisuje.
Doba šarlatánů
Boris Johnson podle Přibáně vstoupil na politickou scénu v době, byla otřesena důvěra ve standardní politiku. Takové situace stačí, aby přišel někdo, kdo poukáže na nedůvěryhodnost systému, jako to udělal Donald Trump či Viktor Orbán.
Čtěte také
„Když se systém stává nedůvěryhodným, potom je jedno, jestli mluvíte pravdu, nebo lež. Přichází doba provokatérů, šarlatánů a tito lidé se mohou dostat k moci právě kvůli nespokojenosti a hněvu, který roste ve společnosti,“ míní.
Právník a sociolog působící na univerzitě ve velšském Cardiffu za tím vidí rostoucí ekonomické nerovnosti a úbytek příležitostí, s čímž se západní společnosti potýkají v posledních třiceti letech.
Umberto Eco a další říkají, že fašismus se rodí v okamžiku, kdy roste nejistota a omezují se příležitosti.
Jiří Přibáň
„Umberto Eco a další říkají, že fašismus se rodí v okamžiku, kdy roste nejistota a omezují se příležitosti. Takže jen ta poptávka vlastně tím, jak klesá důvěra v demokracii, tím více roste poptávka po nějakém charismatickém vůdci,“ vysvětluje.
Neschopný improvizátor
V případě Johnsona se podle Přibáně ukázalo, že za jeho charismatem se skrývá neschopnost a improvizace nahrazuje absenci plánu. Britský premiér prý navíc žije v představě o vlastní výjimečnosti a v dojmu, že se na něj pravidla nevztahují.
Čtěte také
„Pokud máte svobodné volby a demokratickou společnost, tak žádný politik, který si myslí, že jiná pravidla platí pro něj než pro zbytek společnosti, nemůže takovou společnost vést. A protože Velká Británie je demokratická, otevřená společnost, ve které instituce fungují, tak se vláda sama dostala do této krize,“ soudí Přibáň.
Johnson prý patří mezi ty populistické politiky, kteří se velmi obratně dokáží pohybovat na pomyslné hraně, kdy se z omylu či nedbalosti stává vědomá lež.
Podobně jako Trump nebo Orbán má Johnson neskutečnou schopnost přesvědčit část veřejnosti, i když si ostatní myslí, že jsou to lži.
Jiří Přibáň
„On může tvrdit, že o tom nevěděl, že to nečekal. Že si myslel, že je to pracovní večírek a je na vás, jestli mu uvěříte, nebo ne. Podobně jako Trump nebo Orbán má neskutečnou schopnost přesvědčit alespoň část veřejnosti, i když si ostatní myslí, že jsou to lži a demagogie,“ upozorňuje.
Aktuální kauza prý ale ukazuje, že i pro populistické politiky platí určité meze, jejichž překročení je nepřípustné: „Myslím, že toto je skutečně situace, kdy si tu nepřípustnost uvědomují i jeho dosavadní spojenci.“
Jak dělat politiku v éře sociálních sítí? A mohou univerzity pomoci v obnově demokracie? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
Saturnin
Zdeněk Jirotka -
Jak to bylo doopravdy
Ivana Chmel Denčevová -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů

