Při pátrání po předcích je největším úskalím rozluštit staré písmo. Setkáte se s němčinou i latinou
Genealogie, která zkoumá vztahy mezi lidskými jedinci, vyplývající z jejich společného rodového původu, se stala velkou módou. Můžeme pátrat po našich předcích, ovšem pokud už se do takového pátrání dáme, nehrozí, že se z koníčku nakonec stane posedlost?
Přední český genealog Lubomír Havrda je dnes hostem Pavly Kinderayové ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové. Kolik let už se genealogii věnuje?
Čtěte také
Mám to štěstí, že jsem s tím začal poměrně dost brzy, tak už je to více než 40 let. Při pátrání po svých předcích se většinou dostanete tam, kam sahají matriky. Podle toho, jak se různě dochovají. Někde mohla fara vyhořet, jindy zasáhla válka a zápisy byly zničeny. Tedy většinou je to tak kolem roku 1700. Může to být i dřív, ale také později.
Vy jste se ale při tom pátrání po svých vlastních předcích dostal přeci jen dál.
Dostal, ale to je velká náhoda. Nejstarší můj známý předek, Mikuláš Huňáček, se narodil před rokem 1547. Našel jsem ho v chlumeckém urbáři, kde byl zapsán jako velký sedlák. Muselo mu už tenkrát být minimálně 24 let, což byla tehdy doba plnoletosti.
Čtěte také
Když dáme do pátrání, narazíme jistě na nějaké komplikace. Kdy začne být čtení v archivu opravdu velmi složité?
V matrikách na to určitě narazíte. Potom také, když budeme číst další archivní dokumenty týkající se určitého rodu, ale v matrikách faráři psali různě podle oblastí. Někde je zápis německy, jindy česky, v nejstarších matrikách to může být psáno i latinsky. Na hlavní problém narazíme v matrikách, řeknu rok 1850, a potom čím dál hlouběji do historie se zápisy hůře čtou. Přečíst staré písmo přeci jen vyžaduje určitou zkušenost. Já to čtu už dlouhé roky, takže nějaké povědomí už mám.
Čtěte také
Doba jde stále vpřed, matriky už jsou většinou k dispozici v digitální podobě na internetu. Ale zajímá mě, jestli se pořád kreslí onen takzvaný rodový pavouk?
Tak to je základ. Při procházení matrik je velmi důležité, abychom našli správnou faru, kde naši předci žili. A potom si dopisujeme onoho pavouka hlouběji a hlouběji, jak postupujeme. Protože v matrice máme například napsáno, že se narodil František Novák otci Františkovi Novákovi a třeba Marii Černé. Bez toho bychom se v matrikách těžko orientovali.
Celou genealogickou radioporadnu s Lubomírem Havrdou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Muzeum Podkrkonoší získalo výjimečný dar. Tisíce knih o Trutnovsku ze sbírky Vladimíra Wolfa
Podle odborníků jde o největší soukromou knihovnu podobného zaměření v našem kraji. Mezi knihami jsou skutečné unikáty, nejstarší z publikací pochází ze 17. století.
-
Pohřební módní přehlídka. Mumie, včetně nevlastní babičky Bedřicha Smetany, leží v jaroměřské kryptě
Podnikneme společně docela tajuplnou výpravu do krypty kostela svatého Mikuláše v Jaroměři, která ukrývá desítky mumií místních vážených občanů z 18. století.
-
Krkonošští rodáci vzpomínají na souvislosti toho lidskýho živobytí, když to řekneme krkonošsky
Etnolog Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí Libor Dušek se věnuje výzkumu mezi pamětníky, který již devátým rokem publikuje v časopise Krkonoše - Jizerské hory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
