Prezidentem nadosmrti? Putin má před sebou poslední mandát, nástupce zatím nevybral

17. březen 2018

Ruský prezident Vladimir Putin podle analýzy agentury Reuters v nadcházejících volbách hlavy státu dosáhne zcela jistě vítězství. Jeho čtvrté období v Kremlu ale záhy začne doprovázet otázka: Co se stane, až mu vyprší i tento mandát?

„Putin je mimořádně oblíbený a má na své straně i celý státní aparát, takže ve volbách nemá konkurenci. Ruské politické scéně dominuje už 18 let. Jak dlouho u moci ale nakonec setrvá?“ ptá se Reuters.

Ruská ústava prezidentovi zaručuje jen dvě po sobě jdoucí volební období. Poprvé tedy Putinovi šance být hlavou státu vypršela v roce 2008.

Odstoupil, stal se na čtyři roky premiérem, a pak se vrátil do prezidentského úřadu na další šestileté období. Nyní bude mít mandát jistý až do roku 2024. Otázka jeho budoucnosti je ale podle Reuters naléhavá už nyní, protože jeho dlouhodobá vůdcovská perspektiva může být zdrojem nestability. Přitom prý jedině on dokáže udržet pohromadě roztříštěnou vládnoucí elitu.

„Ruská politická scéna vstupuje do nové fáze. Všichni už nyní debatují o tom, jak bude vypadat postputinovská éra,“ podotýká Gleb Pavlovskij, bývalý poradce Kremlu, který je dnes k Putinovu režimu silně kritický. Také bývalý velvyslanec Evropské unie v Rusku a nyní prominentní litevský politolog Vygaudas Ušackas tvrdí, že se systém nachází v riskantní fázi.

Prezidentská rošáda

Putin má nejméně tři možnosti, upozorňuje Reuters. Zaprvé, může „opisovat“ od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a zrušit jakékoli časové omezení mandátu. Zadruhé, může předat úřad na následující období a pak se zase vrátit, a za třetí, mohl by úplně odejít z veřejného života. Každá varianta s sebou nese rizika a není vyloučeno, že šéf Kremlu skrývá v rukávu ještě další možnosti. Rád dělá překvapivé kroky.

Nejistota ohledně jeho záměrů ale nynější elitu pořádně znervózňuje. Dva zdroje blízké prezidentovi prozradily, že v Kremlu zatím žádný plán pro situaci po roce 2024 neexistuje. „A ruská vládnoucí vrstva je značně roztříštěná,“ připomíná agentura.

Si Ťin-pching by přinejmenším teoreticky mohl vládnout až do konce života

Jsou zde armádní jestřábi, ekonomičtí liberálové, lidé s různými ekonomickými i navzájem protichůdnými zájmy. Jakákoli zmínka o mocenském vakuu v Kremlu vyvolává neklid.

Putin je natolik pevně zakotvený v současné mocenské struktuře, že si bez něj mnozí nedokáží Rusko představit. Státní podniky i velké banky odmítají jakoukoli debatu o jeho odchodu.

„Lidé žijí s pocitem, že tady bude navždy,“ řekl pro Reuters nejmenovaný státní úředník blízký vládě. Pro ústavní změny by Putin potřeboval ve Státní dumě dvoutřetinovou podporu, v horní komoře tříčtvrtinovou a mezi gubernátory dvoutřetinovou.

Ačkoli Putinovi stoupenci mají ve všech zmíněných složkách moci navrch, prezident tvrdí, že na ústavu nevztáhne ruku. Ví, že by si tím mohl znepřátelit voliče. Pokušení pohrát si se základním zákonem se vyhnul už v roce 2008.

Pravděpodobnější je tak opětovné prohození moci s Dmitrijem Medveděvem. Ten je sice podstatně méně populární, elity ho ale mohou akceptovat coby prověřeného Putinova stoupence. „Skutečné změny se všichni bojí. Náhradní prezident se hledat nebude, v úvahu připadá jenom Medveděv,“ cituje Reuters další zdroj z vládních kruhů.

Unavený Putin

Putina ovšem nakonec přibrzdí i věk. Fyzicky je na tom sice velmi dobře, ale na konci čtvrtého období mu bude jednasedmdesát, a pokud si zařídí páté, bude jej končit v sedmasedmdesáti.

V kuloárech se traduje, že se někdy cítí velmi unaven, na vině je ale prý především neschopnost podřízených a byrokratické průtahy.

Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko během vojenského cvičení Západ 2013

V roce 2016 na setkání Putina s běloruským prezidentem Lukašenkem mikrofony zachytily, jak si ruský prezident svému protějšku stěžuje, že trpí nedostatkem spánku. „Na dnešek jsem spal čtyři hodiny, včera jen pět,“ šeptal tehdy Putin.

Velkou část své image přitom postavil právě na perfektní kondici. Nejenže nahradil churavějícího Borise Jelcina, ale působil i daleko lepším dojmem než přestárlí sovětští vůdcové z posledních let Sovětského svazu.

Předání moci bude kritické

Reuters připomíná, že Putin brzy vyrovná v době strávené v Kremlu rekord Leonida Brežněva, který vládl 18 let. Tato éra mezi roky 1964 až 1982 je ovšem spojována s ekonomickou a společenskou stagnací. Diktátor Stalin vládl dlouhých 30 let, toho Putin hned tak nedožene.

Chce-li mít Vladimir Putin podle zpravodajské agentury klidnou penzi, musí nalézt nástupce, který bude mít dostatek energie a ochrání i zájmy vládnoucí vrstvy. Kreml zatím trvá na tom, že si Putin nikoho nevybral a všechna jména, o nichž se spekuluje, jsou jen mediálním výplodem.

Na tomto seznamu se objevil šéf státního gigantu Rosněfť Igor Sečin, ministr obrany Sergej Šojgu, gubernátor Igor Djumin, někdejší Putinův bodyguard či starosta Moskvy Sergej Sobjanin.

Jmenování nástupce ale nese i rizika: pokud by to Putin udělal příliš brzy, mohl by vzbudit zdání slabosti a v zákulisí by se mohl rozhořet nový boj o vliv a moc. Nynější šéf Kremlu ovšem v první řadě potřebuje, aby jej nový prezident ochránil, byl schopen udržet si moc a za žádnou cenu nedopustil rozvrat systému.

„Předání moci bude každopádně nejkritičtějším okamžikem Putinovy kariéry,“ myslí si Reuters. „Čím déle je u moci, tím složitější odchod bude. Není lehké opustit komplikovaný systém, který je fakticky jeho osobním projektem,“ vysvětluje závěrem Andrej Kolesnikov z moskevského Carnegieho centra.

autor: rma
Spustit audio