Prezident Tanzanie vyhlásil zemi covid-free a pak zemřel, podle opozice na covid

19. září 2021

Zatímco světový průměr proočkovanosti proti covidu-19 se pohybuje kolem 30 procent, africké státy vykazovaly v polovině července ukončené očkování pouze u dvou procent populace, alespoň to tvrdí statistiky. V létě ale země, jako je Jihoafrická republika, Uganda, Tunisko, Zambie nebo Namibie zaznamenaly velký nárůst počtu nakažených. Přesto je úmrtnost na covid na černém kontinentě velmi malá, stejně nízké je i číslo pacientů s těžkými příznaky.

První případ koronaviru v Africe zaznamenal 14. února 2020 Egypt. Okolní země se obávaly rychlého rozšíření, a tak okamžitě přijaly drastická opatření: zákazy vycházení, cestování, shromažďování. Mnohde bylo povinné nošení roušek. Jenže první celosvětovou vlnu pandemie nakonec Afrika ustála celkem bez obtíží.

Tanzanie byla oficiálně bez nakažených, ale nemocnice začali plnit pacienti se záněty dýchacích cest a pneumoniemi.

Covid-free Tanzanie

Zvláštní výjimkou v přístupu k nákaze byla Tanzanie, která nejprve přijala přísná opatření, pak ale obrátila. A taky poslední nakažené ohlásila v květnu 2020. Pak se podle prezidenta Johna Pemby Magufuliho stala zemí bez covidu. 

Úřady začaly tvrdě postihovat novináře a aktivisty, kteří se snažili dopátrat dalších nakažených. Mezitím doporučovaly obyvatelům modlitby a pobyt v páře. Největším odmítačem možné epidemie a přijetí preventivních opatření se stal sám prezident. 

Čtěte také

V prvních měsících letošního roku byla Tanzanie stále oficiálně bez nakažených. Tamní nemocnice ale začali plnit pacienti s dýchacími potížemi, záněty dýchacích cest a zápalem plic. V polovině ledna ministerstvo rozeslalo oběžník o léčbě pneumonie a poslanec Zacharia Issay v parlamentu oznámil, že všechny ventilátory v nemocnicích jsou obsazené. 

Na náhlé potíže nebo problémy s dlouhodobým onemocněním začali umírat taky přední tanzanští politici - například prezident semi-autonomního Zanzibaru Hussein Mwinyi. A v březnu se začalo spekulovat o vážném stavu nebo dokonce smrti samotného prezidenta Johna Magufuliho. Zemřel 18. března a prezidentkou se stala Samia Suluhu Hassanová. Oficílní příčinou jeho smrti byly srdeční potíže, opozice ale tvrdí, že to byl právě  koronavirus. 

Úřady doporučovaly na covid modlitby a pobyt v páře.

Náznaky změny strategie se začaly objevovat krátce po jejím nástupu. Nechala zřídit zvláštní zdravotní radu a od července zveřejňuje i počty nakažených. Prezidentka se nechala veřejně očkovat a tím spustila národní vakcinační kampaň.

I když se přijetí přísných opatření může zdát jako dobrý krok, který zabránil propuknutí epidemie v zemích se špatným zdravotním systémem, ve skutečnosti taky omezil běžnou lékařskou péči.

Neřešily se jiné nemoci než covid

V Demokratické republice Kongo zdravotníci na několik měsíců zastavili očkování dětí, jak říká manažer medicínských projektů Lékařů bez Hranic v Keni, Malawi a DRC Christopher Mambula:

Čtěte také

„Zastavila se očkování běžnými vakcínami proti spalničkám, neštovicím nebo třeba obrně. To může mít do budoucna následky. Taky se zastavil preventivní screening. Pacienti, u kterých jsme mohli najít nádor v zárodku, se k nám dostali třeba o šest měsíců později. Přicházejí s pokročilejším stadiem nemoci, které je obtížněji léčitelné. Týká se to například žen s rakovinou prsu a už jsme takové případy zaznamenali,“ vypočítává.

Epidemie omezila přístup chronicky nemocných k lékům. BBC v červenci zveřejnilo příběh Uganďanky, která v době tvrdé uzávěry přestala brát léky na HIV.

Koronavirus není jedinou epidemií, se kterou se africké země musí potýkat. Například v konžské provincii Severní Kivu zdravotníci více než dva roky potlačovali epidemii krvácivé horečky ebola. Od srpna roku 2018 na ni zemřelo přes 2,2 tisíce lidí. Epidemie nemoci s vysokou nakažlivostí a úmrtností oficiálně skončila na jaře letošního roku, když úřady víc než měsíc nezaznamenaly nový případ.

Země se ale pravidelně potýká s malárií, která ohrožuje ve velké míře děti a u části pacientů vyžaduje hospitalizaci. V lednu Lékaři bez hranic varovali i před nárůstem počtu nových případů spalniček v DRC. Od ledna do března lékaři humanitární organizace zaznamenaly více než 13 tisíc pacientů.

Spalničky můžou být pro děti s omezeným přístupem k lékařské péči smrtelné. V letech 2018 a 2020 v Demokratické republice Kongo na nemoc zemřelo 8 tisíc nakažených. Tři čtvrtiny obětí byly mladší pěti let.

Celé Zaostřeno Kateřiny Havlíkové najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související