Prezident stihl víc letních festivalů než já. Stylizuje se do reinkarnace Havla, kritizuje Zahradil
„Prezident si občas za potlesku svého fanklubu trochu zazlobí, ale hlavně si bude užívat benefitů hradní zážitkové agentury, ve kterou svůj úřad proměnil,“ napsal na své sociální sítě expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil. Podle něj prezident Petr Pavel navštívil v létě příliš mnoho festivalů. „Já jezdím v létě docela dost po hudebních festivalech a musím říct, že pan prezident toho stihnul už víc než já,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.
„Já beru festival jako dovolenou. Je to místo, kam si člověk jede odpočinout, odreagovat se. Pan prezident, jak jsem pochopil z médií, na dovolenou jel teprve teď, tak to asi na festivalech bere jako pracovní povinnost, od které si potom musí odpočinout,“ kritizuje Zahradil.
Čtěte také
Uznává ale, že prezidenta Pavla nevolil a ani ho nepodporuje. „Dokonce bych řekl, že mi vadí, že je tenhle člověk prezidentem,“ přiznává. V porovnání s Václavem Havlem, který například jezdil často na festival v Trutnově, je Pavel podle něj z rozdílného světa.
„U Václava Havla mi přišlo přirozené, když šel na koncert Rolling Stones nebo Plastic People, protože k tomu měl blízko, vyšel z kulturního prostředí. Dokonce o něm někdo řekl, myslím, že to byl Mick Jagger, že je to první hippiesácký prezident na světě, kterého potkal. Jestli Petr Pavel je něco, tak to není hippie prezident, to je celoživotní profesionální voják. Tak mě třeba ty festivaly k němu vůbec nesedí. Já myslím, že je to nějaká marketingová PR,“ hodnotí Zahradil.
Čtěte také
Příznivcům Petra Pavla říká fanklub, protože jsou podle něj nekritičtí. „Když něco napíšu o Petru Pavlovi na síť, tak se okamžitě tam sesype hejno lidí, kteří to berou hrozně osobně: ‚Jak je to možné, jak se to vůbec můžeš – ještě mi tykají! – vůbec dovolit kriticky se takhle o našem panu prezidentovi vyjadřovat‘,“ popisuje a dodává:
„Já nemám vůbec nic proti tomu, když mě někdo zařadí do nějakého fanklubu, ať to klidně udělá. Ale z fanklubu prezidenta Pavla mám trochu zábavu. A hlavně – teď se znovu vracíme k začátku a festivalům – z té jeho pseudostylizace do reinkarnace Václava Havla, protože mi k němu vůbec nesedí.“
Rozšiřování EU
Do konce letošního roku by měla výrazně postoupit jednání o případném vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Zahradil je ale vůči takovému kroku kritický.
„Myslím, že Ukrajina do Evropské unie nikdy nevstoupí. Evropská unie s ní nehraje úplně čistou hru, protože politici, co dnes slibují Ukrajině členství v Evropské unii, ať už je to Friedrich Merz, Emmanuel Macron nebo kdokoliv jiný, nebude u moci za deset let, až se o tom bude rozhodovat,“ poukazuje expert Motoristů.
Čtěte také
Situace se podle něj může změnit už za devět měsíců po francouzských prezidentských volbách. „Najednou zjistíme, že prezidentský úřad a většinu v Národním shromáždění drží politické síly, které nejsou příznivci členství Ukrajiny v Evropské unii. V Nizozemí, tuším, se o tom dokonce musí konat referendum,“ pokračuje Zahradil.
Česká republika zatím nebyla otevřeně proti, podle experta Motoristů nemá důvod jednání blokovat. „Jestli a až se ty rozhovory dovedou k úspěšnému konci, tak se teprve bude rozhodovat. To může být za deset let,“ doplňuje s tím, že v tuto chvíli vůbec nelze odhadnout, jakou bude mít v té době Česko vládu.
„Já už ale jsem spíš odpůrcem rozšiřování Evropské unie na východ, protože to mění i její politické těžiště,“ zdůrazňuje Zahradil a argumentuje:
„Navíc si nemyslím, že Ukrajina je teď z hlediska jak ekonomického výkonu, tak politické struktury standardní unijní zemí. Na to není připravená zdaleka. Uvidíme, jestli někdy bude.“
Čtěte také
Připomíná, že o členství v Unii už čtyři dekády usiluje Turecko a že zájem mají i Moldavsko nebo Gruzie. Ta ale podle něj do Evropské unie nepatří.
„Jsem ochoten akceptovat ještě rozšíření o země západního Balkánu, které jsou takříkajíc na čekačce: Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora a podobně. Tím by se geograficky evropský prostor nějak uzavřel, ale tam bych skončil. Evropská unie musí mít někde svoje hranice, jestli to má být exkluzivní klub hospodářsky, politicky a právně vyspělých zemí.“
V případě, že by došlo na hlasování o členství Ukrajiny v EU, by ale v případě Česka zvážil „určitou míru politického pokrytectví.“ „Česká republika nemusí být ten, kdo to zablokuje, myslím, že to udělají některé jiné země,“ dodává poradce Motoristů.
Podílí se Česko dostatečně na podpoře Ukrajiny? Máme se bát Ruska? A co ukázal nápor migrantů na španělskou enklávu Ceutu o evropské migrační politice? Poslechněte si celou Osobnost Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
