Přerušit diplomatické kontakty s EU o mírových procesech, je součást izraelského plánu, říká analytik

30. listopad 2015

Izraelská vláda dnes zastavila spolupráci s orgány Evropské unie, které se podílejí na zprostředkování mírových rozhovorů s Palestinci.

„Je to spíš symbolická záležitost. Není to ani tak o EU, ale o posunech na izraelské politické scéně. Premiér Netanjahu se od počátku netajil svým negativním postojem k mírovým procesům.

Když udělal v tomto směru něco pozitivního, tak to bylo jen pod silným tlakem USA,“ myslí si Marek Čejka, analytik a výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů.

Důvodem je spor kolem označování zboží z židovských osad na okupovaném území. Evropská komise schválila pokyny k jasnému označování zboží pocházejícího ze židovských osad 11. listopadu.

Brusel tvrdí, že zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, nemůže být v EU prodáváno jako zboží vyrobené v Izraeli.

„Ti, kdo jsou velcí stoupenci židovských osadníků, se na to můžou dívat pozitivně a označené zboží kupovat. Nejedná se o bojkot izraelského zboží, ale o technické označení,“ vysvětluje Marek Čejka.

Tel Aviv pokládá opatření za diskriminační a politicky motivované. Premiér Benjamin Netanjahu nařídil přerušit diplomatické kontakty s unií týkající se mírového procesu.

„Je to jednoznačně zaměřené proti izraelské osadnické politice, ne proti Izraeli jako takovému,“ myslí si analytik.

EU o tomto kroku uvažovala už v minulosti, ale na žádost amerického ministra zahraničí Johna Kerryho od toho ustoupila. Když teď značení prosadila, znamená to, že už ani USA v nestojí na straně Izraele ?

„Spojené státy posílají Izraeli 3 miliardy finanční pomoci, a tato částka se má zvýšit na 4 miliardy. Z toho si můžeme udělat obrázek, jestli USA stojí nebo nestojí na straně Izraele,“ říká analytik Čejka.

O jaké zboží se jedná?

Jde hlavně o ovoce a zeleninu vypěstovanou v osadách v údolí Jordánu. Evropská unie neuznává přítomnost Izraelců na Západním břehu, na Golanských výšinách ani ve východním Jeruzalémě jako legální.

Izrael tato území obsadil za války v roce 1967 a jejich další osud měl být součástí rozhovorů s Palestinci a Syřany. Obojí ale zkrachovalo.

Pouze s Palestinci Izrael v 90. letech vyjednal dohodu o částečné autonomii, takže část území Západního břehu Jordánu je pod kontrolou palestinské samosprávy. Izrael však na části tohoto území stále rozšiřuje osady, ve kterých žije přes 300.000 Židů.

„Američané mají o židovských osadách svůj názor - existuje tu silný kritický proud. Je to bráno jako porušování mezinárodního práva a v tom je USA konzistentní. Nemá tedy důvod, proč by Evropu přesvědčovala, aby označení nezavedla,“ komentuje rozhodnutí USA analytik Čejka.

Izraelská vláda se tedy rozhodla "potrestat" Evropskou unii za její přístup k židovským osadám.

„Je to největší překážka k obnovení mírových rozhovorů ze strany Izraele. Ale jsou samozřejmě i překážky ze strany Palestiny,“ upozorňuje analytik.

„Premiér Netanjahu se trochu snaží polarizovat vztahy mezi Izraelem a EU a zpětně z toho doma profituje. Někteří voliči na tuto rétoriku slyší. K ekonomickému bojkotu Izraele to ale nepovede, na to si dá Netanjahu pozor. EU je jeden z jeho nejdůležitějších obchodních partnerů a Izrael si to uvědomuje,“ uzavírá analytik.

autoři: rkr , Jana Tupá
Spustit audio