Přepracuje Fialova vláda rozpočet podle Babiše? „Nemyslím si, že k tomu dojde,“ říká ekonom Mertlík
Stát bude začátkem příštího roku zřejmě hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Sněmovní rozpočtový výbor poslancům doporučil, aby vrátili návrh rozpočtu vládě v demisi k přepracování. Vznikající koalice složená z ANO, SPD a Motoristů sobě je přesvědčená, že v návrhu jsou nesrovnalosti, končící vláda Petra Fialy (ODS) to popírá. „Je obtížné si představit, že by končící vláda udělala s rozpočtem něco jinak,“ soudí ekonom a exministr financí Pavel Mertlík z Unicorn Vysoké školy.
Jak rychle se dá přepracovat rozpočet?
Může se to přepracovat i tak, že tam změníte jen kosmetické věci, a to může být velmi rychlé.
Ale pokud to má být serióznější přepracování, tak je potřeba se podívat na dvě věci. První z nich je makroekonomický rámec. Od té doby, co byl zpracován první návrh rozpočtu, máme nová data. Není jich moc a myslím si, že celkový pohled ministerstva financí na to, jak se bude vyvíjet česká ekonomika v příštím roce, se významně nezměnil. Takže to může být relativně velmi rychlé.
Čtěte také
Makroekonomický rámec se jen omezeně týká výdajové stránky státního rozpočtu. Ale týká se především příjmové stránky státního rozpočtu, tedy kolik můžeme odhadnout, že získáme z výběru berního, sociálního pojistného a z dalších příjmů, které závisí na mikrodatech.
No a pak se může pracovat s výdajovou stránkou, kde mimo mandatorních výdajů jsou možné různé úpravy. A pokud by se to mělo pojmout tak, jak je to standardní při prvním zpracování rozpočtu, to znamená při vyjednávání s jednotlivými resorty a s jednotlivými správci kapitol, tak to je přinejmenším záležitost na čtrnáct dní. Spíš bych řekl na dva měsíce. To je poměrně dlouhé.
Myslím, že k něčemu takovému při existenci současné končící vlády určitě nedojde.
Řekl jste, že makroekonomický rámec se zase tolik neproměnil. Podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) se ale proměnil zásadně a ekonomická predikce je do té míry pozměněná, že můžou chybět velké částky právě v mandatorní části rozpočtu. Toto nesdílíte?
Tento názor nesdílím. Nemáme žádná zásadní nová data za toto období. Očekáváme mírný pokles růstu oproti letošnímu roku v příštím roce a v zásadě stabilní situaci v ekonomice.
Čtěte také
Nezaznamenal jsem žádnou významnější změnu predikce. A to nejen na ministerstvu financí, které se tomu věnuje v pravidelném harmonogramu a novou predikci zatím nezveřejnilo, ani u nikoho jiného z relevantních aktérů, což jsou finanční instituce, Česká národní banka a tak dále.
Nemyslím si, že by signály z ekonomiky byly nějak výrazně povzbudivější, nebo naopak výrazně více znepokojivé, pokud tedy má platit to, co říká kolega Ševčík.
Čili nevidíte rezervy na straně mandatorních výdajů?
Myslím si, že nikoliv. Na straně mandatorních výdajů i všech jiných výdajů, a to se týká i příjmové stránky, vždy při sestavování rozpočtu platí, nebo by měla platit, zásada opatrnosti.
Čili pokud máme nějaké rozpětí odhadu, tak se držíme toho horšího konce. To znamená, že tam zpravidla, pokud se to dobře naprognózuje a plus minus to vyjde, vznikne skrytá rezerva pro případ horšího vývoje.
Čtěte také
Zpravidla je to tak, že makroekonomické prognózy, které se publikují, jsou bodový odhad. Řekněme, že ekonomika poroste o 1,75 procentního bodu, ale serióznější přístup je, že reálně se bude pohybovat mezi 1,5 a 2 procenty. A nebude to přesný střed mezi tím.
V takové situaci bych měl spíš při prognózování rozpočtu počítat s tím horším vývojem, to znamená s 1,5 procenta. A pokud to skutečně vyjde někam k těm 1,75 procenta, tak je to lepší. Čili je tam nějaké pásmo, ve kterém by se rozpočet měl pohybovat s určitou pravděpodobností. A seriózní ministerstvo financí s tím samozřejmě počítá.
Rozpočtový výbor vládě Petra Fialy (ODS) v demisi radí, aby, pokud nebudou stačit škrty ve výdajích, zvýšila schodek. Ministerstvo financí na to zareagovalo tím, že to nejde, protože by tím byl porušený zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jaký je váš pohled?
Já si myslím, že ta možnost změnit základní makroekonomický rámec tím, že zvýšíme výdaje, a tím pádem zvýšíme také schodek při stejných příjmech, tady je.
I při dodržení pravidel rozpočtové odpovědnosti?
Já se domnívám, že ano, pokud se to odůvodní rozumným způsobem. Ale je třeba si říct, že v nemandatorní části veřejných výdajů má vláda volnou ruku. Musí se samozřejmě ohlížet na takzvanou základní fiskální pojistku.
Čtěte také
Čili abychom se nedostali někam do pásma, kde bychom museli začít startovat nápravné programy. Ale nemyslím si, že by vznikající koalice chtěla, aby se schodek zásadně zvýšil, třeba na dvojnásobek.
Ale ono v zásadě jde o politické hádky. Vy posíláte žádost o změnu rozpočtu vládě, která už má nějaký názor na to, jak by měla vypadat ekonomika v příštím roce včetně těch nemandatorních výdaj, které vlastně představují hospodářskou politiku vlády. A ta se tímto návrhem rozpočtu projevila a je dost obtížně představitelné, že by to udělala jinak.
Čili nečekáte, že končící vláda té nastupující v tomto vyhoví?
Normální postup je, že až nová vláda skutečně vznikne, tak může rychle připravit nový rozpočet i třeba od začátku, pokud bude mít za to, že je to potřeba.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
