Přepíše Čapí hnízdo trestní zákoník? Tejc: Novela na kauzu nedopadne. Pospíšil: Matete veřejnost
Verdikt nad Janou Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo otevřelo debatu, jestli je správně nastavený vztah mezi českými soudy. Ministerstvo spravedlnosti prosazuje novelu, která omezuje pravomoci odvolacích soudů. „Rozhodně to nelze spojovat s kauzou paní Nagyové nebo pana premiéra,“ namítá v Pro a proti ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). „V evropském dvojinstančním systému má mít konečné slovo odvolací soud,“ nesouhlasí poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).
Pane ministře, nepřispěje vaše novela k tomu, že soudní řízení v Česku budou ještě delší, než jsou dnes?
Jeroným Tejc (ANO): Myslím, že není důvod se obávat toho, že by byla výrazně delší. Doposud soudy většinou akceptovaly to, jaká je právní úprava. A až na výjimky, mimo jiné na výjimku Vrchního soudu, se neuchylovaly, podle mého názoru skoro až k zneužití nálezu Ústavního soudu, který jim umožnil vracet věc s tím, že zavazují soud k rozhodnutí o vině.
Čtěte také
Vůbec podle vás není důvod k obavám, že projde-li vaše novela, že ten takřečený ping-pong mezi soudy, pokud mi dovolíte tento obrat, se v Česku ještě prodlouží?
Tejc: Naše řízení jsou velmi rychlá. Já neznám moc řízení, která přesahují roky. Ano, v některých složitých případech se řízení natahují, ale naše řízení patří k nejrychlejším v Evropě. Rozhodně se nebojím toho, že by se doba trestních řízení prodloužila.
Druhá věc je, jestli chceme upřednostnit rychlost za každou cenu před právy obžalovaných. A já myslím, že to ani nemůžeme, protože to, co se stalo a to, co třeba právě pan soudce Jan Šott hodnotil výrokem, který teď přečtu.
V kauze Čapí hnízdo.
Tejc: Ano. „Nadále jsme přesvědčeni, že paní obžalovaná Nagyová by neměla být odsouzena, že o vině jsou důvodné pochybnosti, že odsuzující verdikt je v rozporu s principem presumpce neviny.“
Čtěte také
To prosím neříká obhájce paní Nagyové, to říká soudce, který ji musel odsoudit, přestože si o tom myslel úplně něco jiného.
Problém je v tom, že tím, že se v roce 2023 narodil jeden nález Ústavního soudu, který přiotevřel dveře výkladu, že vyšší soud může zavázat nejenom hodnocení právního názoru, co si o tom má soud právně myslet, ale i k tomu, jak má hodnotit důkazy, anebo dokonce k vině.
To znamená, že tento nález Ústavního soudu, který tomu přiotevřel dveře – některé soudy, bych řekl, ty dveře skoro vyrazily – útočí podle mého názoru jak na základní lidská práva, tak na evropskou úmluvu, která zaručuje právo na spravedlivý proces.
Lex Čapí hnízdo
Pane poslanče, není stávající praxe, která určitým způsobem vzešla z toho tři roky starého nálezu Ústavního soudu problematická? Když třeba v případě kauzy Čapího hnízda jsme před pár týdny byli svědky toho, že soudce městského soudu odsoudil, protože když to tak řeknu, musel, byl k tomu zavázán odvolacím soudem, aniž by sdílel názor, že by odsoudit měl?
Jiří Pospíšil (TOP 09): Tímto se znovu dostáváme k té kauze a je to důkaz toho, že to je novela lex Čapí hnízdo. Já o tom hovořím opravdu teoreticky. Máme dvojinstančnost a občas se zkrátka stane, že na určitou věc i z pohledu hodnocení viny, zda byl, či nebyl spáchán trestný čin, má soud první instance jiný názor než soud druhé instance. Musíte najít řešení, jak to rozhodnete.
Čtěte také
Myslím, že v evropském kontinentálním dvojinstančním systému má mít konečné slovo odvolací soud. Tak jsou odvolací soudy koncipovány. Jsou tam zkušenější soudci, často zasedá v podobě senátu, to znamená více soudců a tak dále.
Jak by se tady postupovalo? V tomto případě, podle pana ministra, by byl asi nekonečný soudní ping-pong. Protože pan soudce Šott by si myslel něco, odvolací soud Vrchního soudu by si myslel něco jiného. To znamená, Vrchní soud by to vrátil na první instanci, tam by dotyčného zprostil opět viny a státní zástupce by se opět odvolal.
Já to opravdu nechci vztahovat na tu konkrétní kauzu. Mě to mrzí, protože to je tak zásadní věc a dotkne se celého trestního řízení, že spojovat to s jednou kauzou, byť kauzou premiéra, není vhodné.
Čtěte také
Ale vždycky musíte mít řešení, když na konkrétní trestní kauzu mají dva soudy různý názor, kdo má to konečné slovo. Já prosazuji, aby ho měl odvolací soud. Zdůrazňuji, že je to třeba v Německu, v jiných státech, takže to není v rozporu s evropským právem. V Evropě jsou státy, které mají apelaci v trestním řízení.
Pane ministře, nenarušíte novelou, kterou prosazujete, náš systém soudnictví, ve kterém mají mít odvolací soudy poslední slovo?
Tejc: Já ho určitě nenaruším, já ho vracím do roku 2023 před nález Ústavního soudu. Do té doby byl aprobován všemi, nebyl s tím žádný problém. Systém se naopak narušil nálezem Ústavního soudu. Respektive výkladem tohoto nálezu, který uplatnil Vrchní soud. To je první věc.
Druhá věc, že to rozhodně nelze spojovat s kauzou paní Nagyové nebo pana premiéra, protože na to ten návrh nedopadne. Bude platit až do budoucna. V době, kdy ta novela teprve – možná, pokud ji Sněmovna schválí – nabude účinnosti, bude soud dávno skončený. Rozhodnutí zůstanou platná.
Čtěte také
Pospíšil: Dovolte mi poznámku k panu ministrovi. Pan ministr tady trošku mate veřejnost, že se ta novela případně nebude týkat kauzy Čapí hnízdo. Říkají to i představitelé justice, abych neříkal něco jako opoziční politik.
I předseda Soudcovské unie říká, že v případě, kdy ta novela bude přijata, tak dopadne na tuto kauzu, protože až panu premiérovi skončí toto volební období, nebude-li dál premiérem, skončí mu imunita, tak ta jeho kauza bude posuzována.
A bude-li zde přijat nový procesní předpis v trestním řádu, tak samozřejmě soudce Šott bude mít jinou pozici, než má nyní. To neříkám jako politik, ale upozorňuji na pozici představitelů Soudcovské unie, kteří toto říkají.
Co víc poškozuje důvěru v právní stát? Verdikt o vině v ostře sledované kauze, nebo premiér a obžalovaný Andrej Babiš, když veřejně mluví o politickém procesu a selhání justice? Poslechněte si celou diskuzi v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.




