Přemysl Čech: Návraty velkého ševce

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Boty

Pokud patříte k těm, kteří si libují v nejrůznějších přirovnáních, pak vám jedno nabídnu: letošní rok s celkem nudným pořadovým číslem 2014 se dá nápaditěji označit taky jako rok firmy Baťa.

Důvodů je pro to hned několik. V roce 1894 si Tomáš Baťa se sourozenci nechal vyplatit pozůstalost po matce a společně založili vlastní firmu. Tedy před sto dvaceti lety. A před rovnou stovkou let se narodil Tomáš Baťa junior, který obnovil zlomek někdejšího českého obuvnického impéria po roce 1989. Snažil se o to na troskách kdysi celosvětově uznávané firmy Baťa, kterou od roku 1932 řídil jeho strýc Jan Antonín Baťa.

Jaký odraz mají tato výročí z dnešního pohledu? Firma především oznámila, že vrací část výroby z Číny zpět do Česka. Ve svém jediném evropském závodě v Dolním Němčí u Uherského Hradiště jí chce minimálně zdvojnásobit a shání desítky nových zaměstnanců. To zní dobře, protože tento krok asi není vyvolán tím, že by v Dolním Němčí byli ochotni pracovat za mzdy nižší, než jaké platí Baťa svým zaměstnancům v Číně. Spíš půjde o flexibilitu a možnost vyrábět v menších než miliónových sériích, na které jsou zavedeny čínské podniky. Od vyrobení vzorku podle přání zákazníka k finálnímu produktu stačí moravským obuvníkům týden a ruční výroba, kterou tu ještě nestačili zapomenout, taky slaví u zákazníků čím dál větší úspěchy.

Další návrat velkého ševce už tak radostný není. Jan Antonín Baťa byl v roce 1947 označen v nepřítomnosti československým Národním soudem - kvůli údajné kolaboraci s nacisty - za zrádce. Na to konto mu stát sebral továrny ve Zlíně, Třebíči, Zruči nad Sázavou, Sezimově Ústí, zámek Napajedla a taky celou síť prodejen a obchodních domů firmy Baťa. Tu jedinou po roce 1989 získal Tomáš Baťa junior zpět. Život šel ale dál. Česká republika Jana Antonína Baťu v roce 2007 rehabilitovala a podobně jej očistili i na Slovensku. Tady firma vlastnila zámek Bojnice, továrnu v Partizánském a další nemovitosti.

Jan Antonín Baťa žádal náhradu po československém státu už v roce 1948. Tehdy chtěl 200 miliónu dolarů, ale pravda, dobu si pro své nároky nezvolil nejvhodnější. Nedostal nic. Teď se tedy historie opakuje, o vyplacení náhrady škody žádá asi pět rodinných větví J. A. Bati. Nejsilněji zní požadavek na 5 miliard dolarů, ale i střízlivější odhady pracují s řádem desítek miliard korun. České úřady a soudy nároky zatím neuznaly a argumentují nedodáním potřebných dokladů, které si od rodiny vyžádaly. A dědici teď míří se svými žádostmi k Mezinárodnímu soudu ve Štrasburku. - Zdá se tedy, že ten náš rok firmy Baťa bude hodně bohatý na události. Věřme, že i v něm bude platit heslo zakladatele firmy Tomáše Bati: „Chcete-li vybudovat velký podnik, vybudujte nejdřív sebe!“