Přemysl Čech: Jsme tedy chudí nebo bohatí?

Kulisy pro přemítání o tom, jak pomoci chudým lidem, byly až tragikomické. Vrtulníky pendlovaly mezi letištěm a nejdražšími hotely, recepce střídaly rauty a jeden šejk si nechal pro svá setkání uvolnit v hotelu ředitelské prostory a ještě je speciálně vybavit koberci, obrazy a dalšími předměty podle svých představ. To už to musí být s tou světovou chudobou opravdu vážné.

Pravdou je, že se nůžky mezi bohatými a chudými rozevírají rok od roku stále víc, úměrně tomu, jak si bohatí přisvojují vedle ekonomické i třeba politickou moc. Ke koncentraci majetku jim pomáhají finanční deregulace, děravé daňové systémy, které často pomáhají spoluvytvářet, i chování největších světových centrálních bank. Podle statistik 85 nejbohatších lidí planety disponuje majetkem za víc než 335 biliónů korun. Chcete-li jiný pohled, pětaosmdesátka těchto šťastlivců drží stejné vlastnictví jako 3,5 miliardy jejich chudých spoluobčanů. - I v Česku jsme zkoumali, jak se cítí lidé s průměrnými a vyššími příjmy tedy od dvaceti tisíc čistého výš. V kategorii do pětadvaceti tisíc označila svůj příjem jako nadprůměrný jen třetina lidí – a to už vzhledem k metodice výpočtu je u nás samotný průměrný plat vlastně nadprůměrný. Ale spokojeni nebyli ani lidé, kteří měsíčně poberou 40 tisíc čistého a víc. Dvě pětiny z nich považují tyto peníze za průměrné nebo dokonce podprůměrné. A jen pro doplnění, na průměrnou hrubou mzdu, která u nás dnes dosahuje necelých 25 tisíc korun, dosáhne jen slabá třetina Čechů.

Jak je na tom tedy modelová česká rodina, kdy otec i matka pobírají oněch dvacet tisíc čistého měsíčně a mají dvě děti? To je deset tisíc na hlavu. Je třeba zaplatit nájem nebo hypotéku, účty za energie, leasing na auto a jeho provoz, jídlo, oblečení, kroužky dětem, občas se chce taky vyrazit za nějakou zábavou, třeba aspoň do kina, šetří se na dovolenou. Tohle bude vycházet s hodně odřenýma ušima – přesto by to měl být typický obrázek představitelů střední třídy. No, nevím. A ještě k tomu polovina nadprůměrně vydělávajících lidí předpokládá, že se jejich příjem letos zásadně nezmění. A tak se dá očekávat, že problémy s distribucí bohatství budou pokračovat i u nás doma a sešup lidí ze střední třídy do té pod ní bude dál pokračovat.

Ještě, že aspoň Bill Gates, druhý nejbohatší člověk planety, to vidí v pohodě. Podle něj do roku 2035 skoro žádné chudé země na planetě nebudou. Tak Bille, na zdraví!