Předvolební sliby - chyby

Znamená to, že bude muset vytvořit buďto koalici nebo bude muset získat pro případné menšinové vládnutí ve sněmovně podporu. Ať tak či onak, budou muset občanští nebo sociální demokraté svoje plány změnit. Kdo to konkrétně bude, o tom rozhodnou až volební výsledky. Teoreticky se může stát, že by se korekce předvolebních slibů mohla týkat obou nejsilnějších subjektů. To v případě, že by vznikla velká koalice. O jejím vytvoření se pravidelně spekuluje před každými sněmovními volbami a protože většinou jejich výsledek bývá těsný, uvažuje se o ní i po volbách.

Letos by pro takovouto variantu musel být splněn jeden zásadní předpoklad. Je jím několikaměsíční vyjednávání o vzniku nové vlády. Na podzim se totiž konají obecní volby a minimálně do té doby si nebudou moci sociální a občanští demokraté dovolit uzavřít dohodu na vládní úrovni. Především pro tvrdé voličské jádro ODS by to mohla být další těžká rána, která by ho mohla odradit od podpory v podzimních volbách. Přitom strana po porážce v regionálních volbách a po všeobecně očekávané prohře ve volbách sněmovních nemůže riskovat ztrátu starostů a primátorů v celé řadě obcí a měst včetně metropole.

Když se k tomu přidají problémy se zadluženými veřejnými financemi umocněné napjatou situací kolem eura, je zřejmé, že politici nemohou riskovat dlouhodobější politickou nestabilitu. Ohrozili by tím pověst země v očích investorů, což by se mohlo promítnout ve zhoršení ratingu a tím i v obtížnějším a hlavně dražším prodeji státních dluhopisů. Přitom vzhledem k opakujícím se deficitům státního rozpočtu, které v poslední době atakují hranici dvou set miliard korun, se bez další emise státních dluhopisů financování země neobejde.
V této souvislosti je potřeba připomenout, že jedním z prvních úkolů nového kabinetu bude sestavení návrhu rozpočtu na příští rok. A pokud schodek nemá dále narůstat, mělo by se škrtat. Zároveň lze očekávat, že se budou zvyšovat některé daně. Ostatně sociální demokraté slibují, že hned po volbách více zdaní bohaté. Pod tímto pojmem si představují lidi, kteří berou měsíčně více než sto tisíc hrubého. V zemi jich však není zdaleka tolik, aby další peníze vytažené z jejich kapes vytrhly trn z paty nemocných veřejných financí. Navíc už nyní výrazně do rozpočtu přispívají.

Stručně řečeno takovýto návrh spíše patří do skupiny slibů, které mají straně pomoci přilákat další voliče. Podobně lze hovořit o rušení poplatků ve zdravotnictví, nebo o znovu proplácení prvních tří dnů nemocenské, případně o jednorázovém příspěvku penzistům, který bývá na volebních billboardech nesprávně označován jako třináctý důchod. K lepšímu hospodaření státu pak příliš nepřispějí ani některé návrhy občanských demokratů týkající se například zřízení Národní rozpočtové rady nebo přijetí zákona o vyrovnávání rozpočtů. Toho lze dosáhnout i bez toho, vyžaduje to jediné, aby politici skutečně chtěli.

Před volbami sice tvrdí, že ano, po nich se však většinou podle toho nechovají. A nelze to neustále svádět pouze na nutnost dělání kompromisů v rámci koaličního vládnutí. Zkrátka pro politiky je pohodlnější jet ve vyjetých kolejích a navrhovat tu více tu méně deficitní rozpočty. Pokud by se nové vládě podařilo po volbách ve sněmovně prosadit druhou zmiňovanou variantu, bylo by to možné považovat za úspěch. Kdyby k zlepšení hospodaření státu ještě navíc přispěl důsledný boj proti korupci a zprůhlednění zadávání veřejných zakázek, šlo by nejspíš o zázrak, byť politici právě toto před volbami slibují.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.