Předvídat vývoj epidemie z analýzy odpadních vod? Možná, míní biochemik Konvalinka

„Studie zatím nebyla recenzována. Je to na archivu předběžných zjištění, ale ukázalo se, že vědci jsou schopni z pevných součástí odpadních vod izolovat virus a detekovat ho. Je to úplně na samé hraně technických možností, nicméně to vidí. A také vidí, že to koreluje s počtem hospitalizovaných v nemocnicích v Connecticutu,“ popisuje prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Čtěte také

Epidemii koronaviru lze monitorovat z odpadních vod bez přímého testování lidí, zjistili rakouští vědci

„Jestli bychom nemohli sledováním odpadních vod predikovat vývoj epidemie, ale vědci zatím diskutují. Vědci z Yale tvrdí, že ano, a ta data to naznačují. Někteří odborníci ale upozorňují na to, že rozptyly jsou tak velké, že není jasné, jestli to půjde, že je to na samé hranici statistické významnosti,“ vysvětluje.

„Ale vypadá to tak, že jsou schopni asi tři dny předem předpovědět počet hospitalizovaných pacientů s covidem podle toho, kolik lidé vypouštějí ze svého těla virových částic,“ doplňuje biochemik.

Komplexní informace

Za zlomovou považuje Konvalinka u tohoto objevu komplexnost informace. „Vlastně detekujeme stejný virus, který by u těch samých pacientů byl vidět v nose i ve slinách. Zlom je v tom, že ze splaškových vod dostáváme kompletní obrázek o celé populaci najednou a známe komplexní epidemiologickou informaci.“

Čtěte také

V odpadních vodách můžeme zjistit přítomnost koronaviru. Budou se analyzovat i u nás

„A možná, zdůrazňuji možná, můžeme predikovat, jak se bude epidemie vyvíjet. Kdy to poroste a kdy to klesá. To je extrémně důležité. Nic to samozřejmě neříká o jednotlivcích,“ zdůrazňuje.

„Kdyby se měla vrátit druhá vlna, a my bychom se o tom měli dozvědět z analýzy odpadních vod, vlastně velmi jednoduše, byla by to extrémně důležitá a zajímavá informace. Ale musí se na tom ještě pracovat,“ dodává biochemik.

Uvidíme za rok

Podle Konvalinky bude trvat nejméně rok, než budeme schopni vyhodnotit, který stát postupoval ve virové krizi nejefektivněji. „Bohužel nemáme kontrolu, se kterou bychom to srovnali. Všechny významné státy světa reagovaly stejně nebo velmi podobně. Možná s výjimkou Běloruska, kde informace asi nikdy nezískáme. Nebo Severní Koreje, kde je určitě nezískáme…“

Čtěte také

Koronavirus nakonec můžeme zvládnout i bez vakcíny, míní biochemik Konvalinka. Nové léky ho pomohou zatlačit

„Myslím, že ale některé věci poznáme. Uvidíme, která země měla nejvíc obětí, která země  nejvíce ekonomicky propadla a možná budeme schopni rozklíčovat jednotlivá opatření, která měla a která neměla vliv,“ myslí si.

„Často se mluví o Švédsku jako o příkladu země, která reaguje jinak než zbytek Evropy. Příliš netestují, mají liberálnější pravidla ohledně setkávání, nezavřeli restaurace, zavřeli jen některé školy… Tam už vidíme nápadně jiné trendy, mají zhruba desetkrát větší úmrtnost na covid, mají mnohem víc infikovaných.“

„Ten experiment ale není dokonalý, protože i když tam nejsou zákazy, lidé stejně reagují opatrně. Švédové stejně do hospod nechodí, nenakupují auta… a ekonomika jde dolů velmi podobně jako v jiných zemích, které zavedly přísná opatření. Ekonomové budou mít problém rozklíčovat, co bylo vinou státních zásahů a k čemu vedl strach lidí z infekce,“ míní biochemik.

V čem se liší dnešní koronavirus v Česku od toho, který tu byl v březnu? Co zničí případný covid ze sklenice piva v restauracích? Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.