Předčasné volby Kurz vyhraje. Už teď se stylizuje do role oběti a sluhy státu, a to v době zlé zabírá, myslí si politoložka Durnová

Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz
Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz

Jindy klidným Rakouskem v posledních týdnech cloumá politický skandál, který kulminoval pádem vlády kancléře lidovce Sebastiana Kurze (ÖVP). Krize se rozhořela po zveřejnění videa s Heinzem-Christianem Strachem z v té době ještě koaliční strany Svobodných (FPÖ). Do toho vstoupily volby do Evropského parlamentu.

Robert Schuster: Kurzův vabank s předčasnými volbami

Strache se v tajně pořízeném rozhovoru vyznal ze sympatií k tomu, jak získal úplnou kontrolu nad státem Viktor Orbán v Maďarsku.

Od minulého víkendu mají Rakušané jednu jistotu: Kromě eurovoleb za několik dní budou letos volit ještě jednou, a to do celostátního parlamentu.

Poslanci rakouské Národní rady vyslovili vládě nedůvěru. Kabinet tak podle rozhodnutí prezidenta Alexandera Van der Bellena povede až do oficiálního jmenování nové vlády lidovecký vicekancléř.

„Ani nejde o to, jestli vláda, kterou Sebastian Kurz jmenoval minulý týden, byla dobrá, nebo ne. Spíš je to o tom, v jaké vnitropolitické dynamice vláda vznikla,“ vysvětluje v Interview Plus politoložka Vídeňské univerzity Anna Durnová (dřív Zelení).

Kancléř se prostě nikoho dalšího v parlamentu neptal a se svou ÖVP vybral odborníky, které dosadil na ministerská křesla zbylá po Svobodných, kteří z vlády odešli po aféře Ibiza-Gate, jak videonahrávce začala říkat místní média. „Vytýkali mu, že obešel charakter parlamentní demokracie a udělal si vládu sám. Proto této vládě vyslovili nedůvěru,“ dodává politoložka.

Pouhých 528 dní 

Sebastian Kurz se do historie se svými 528 dny zapsal jako nejkratší dobu vládnoucí kancléř.

Robert Schuster: Rakouským lidovcům vyhrála eurovolby „značka Kurz“

Sebastian Kurz

Pokud by bylo možné považovat volby do Evropského parlamentu v Rakousku jako neoficiální plebiscit o kancléři Sebastianu Kurzovi, potom je jeho výsledek jednoznačný.

„Za tu dobu nebyla jeho vláda po chuti všem a kritizován byl jak parlamentními stranami, tak veřejností, protože vládl se Svobodnými, kteří, jak se ukázalo, byli napojeni na problematické krajně pravicové spolky. Ironicky mohu říct, že Ibiza-Gate byla jen malým kápnutím oproti tomu, co vyplouvalo na povrch dřív. Kurz to věděl a vládl klidně dál… Taky proto stačilo tak málo a padla vláda.“

Kurzovo vládnutí bylo terčem kritiky, ale výsledky voleb do Evropského parlamentu hovoří jinak. Lidovci totiž s jasným náskokem vyhráli a dostali 35% podporu. Žádné velké šrámy nemají ani Svobodní a europoslancem se dokonce stal i hlavní aktér Ibiza-Gate Strache.

Politoložka Durnová si není jistá, že by pád vlády a vyhlášení předčasných zářijových voleb měly Kurzovi u voličů ublížit. „Spíš to vypadá, že to, jak sám o krizi mluví, jak ji významově rámuje, tak dost možná způsobí, že jeho volební výsledek bude ještě lepší než teď v eurovolbách.“

Kurz ještě posílí

Přestože sama nemá věšteckou křišťálovou kouli a těžko odhadnout, co se ještě do podzimu může stát, Kurzovu úspěchu nahrává mnoho okolností.

Robert Schuster: Sebastian Kurz – rakouská popová hvězda v Bílém domě

Rakouský kancléř Sebastian Kurz a americký prezident Donald Trump

Skoro by se dalo říct, že se v těchto dnech roztrhl pytel s pozvánkami pro středoevropské premiéry navštívit v Bílém domě amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Má promyšlený politický styl, má dobrý projev, o tom, jestli má témata, se můžeme bavit, ale teď se účinně stylizuje do role oběti. Někoho, kdo chtěl rakouskému státu sloužit, ale nebylo mu to rozhádanými partajemi dovoleno. Tohle na lidi v nejistých dobách velmi funguje,“ myslí si. Významnou roli pak hraje i jeho věk a pro mnoho lidoveckých příznivců tak i nový vítr.

V evropských volbách ale voliči nijak „netrestali“ ani Svobodné. Jak je to možné? „Jsme v obecné atmosféře kulturního zvratu. Současná doba je velice rychlá, a to nejen díky nových technologiím, ale i globální ekonomikou. Ne každý z toho profituje…“

„Elektorát Svobodných, a nechci je nijak ostrakizovat a říkat, že jsou hloupí, ale oni skrze své vzdělání z této společnosti neprofitují. Necítí se v ní dobře a naopak chtějí udržet Rakousko stejné jako dnes. Změn se bojí, a to natolik, že jsou ochotni Strachemu to video odpustit,“ dodává politoložka z Vídeňské univerzity Anna Durnová.

Novináři dnes velmi sledují facebookový profil Heinze-Christiana Stracheho, protože chtějí odpověď na otázku, jestli se stane europoslancem, nebo ne. Jen tři minuty poté, co zveřejnil, že cítí povinnost vůči demokracii a chce mandát přijmout, ho totiž vymazal.

Proč? To už si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.     

Spustit audio

Související