Před 80 lety se konaly poslední svobodné volby, které Československo posunuly doleva

Čtěte také

Tvrdá kampaň, machinace i protesty. Volby v roce 1946 byly dalším krokem k vládě jedné strany

Československé parlamentní volby z konce května 1946 se do historie zapsali jako poslední relativně svobodné volby před nástupem komunistické totality v roce 1948. Definitivně potvrdili posun země k levici, a především do sféry vlivu Sovětského svazu.

Charakter volební kampaně vzbuzoval samozřejmě mnohé otázky. Byly to především komunisté, ke kterým se, jako k možným vítězům, stahovaly různé úvahy.

Volebním dnem byla neděle 26. května 1946. Chvat a napětí předvolební kampaně ustaly. O volbách se přesto na stránkách deníků psalo do poslední chvíle.

Neúplné vítězství KSČ

Výsledky voleb byly víceméně očekávané. V Čechách a na Moravě zvítězili komunisté, kteří získali více než 40 procent odevzdaných hlasů. Druzí byli národní socialisté s bezmála 24 procenty, na třetí příčce stanuli lidovci s 20 procenty a na čtvrté sociální demokraté s 15 procenty hlasů.

Čtěte také

„Právě se vracím z Hradu...“ Klement Gottwald se z chudých poměrů vypracoval až na vrchol moci

Odlišné byly výsledky na Slovensku, kde s jasnou převahou 62 procent zvítězila Demokratická strana. Druzí komunisté získali 30 procent a o zbytek se podělila Strana svobody a Strana práce.

Při prvním pohledu na výsledek hlasování na Slovensku bylo každému jasné, že komunisté se rozhodně nesmíří s druhou příčkou a že napětí bude narůstat.

Poslední svobodné volby

Volby roku 1946 byly na více než 40 let ty poslední, o nichž se dalo říci, že v nich občané svobodně projevili svůj názor. Hra byla rozehrána a ke konečnému zúčtování došlo v únoru 1948.

Čtěte také

Jejich bitevním polem jsou média, jejich zbraní je slovo. Poslouchejte sérii Kampaň! Průvodce českým politickým marketingem

A jaký byl osud oněch tří stovek poslanců, kteří v květnu 1946 získali mandát? Řada z nich zasedala v zákondárném sboru celá dlouhá léta. Znovu a znovu byli voleni ve volbách, kde občané měli na výběr jen jednu kandidátku Národní fronty.

Osmnáct jich po únoru 1948 uprchlo za hranice, devatenáct jich bylo uvězněno a dva, Milada Horáková a Alois Jaroš, skončili svůj život na popravčím lešení. Kdo však z poslanců, kteří byli právě v květnu 1946 zvoleni, tušili, co přinesou následující měsíce?

Poslechněte si celé Návraty časem.