Před 50 lety lidstvo zjistilo, že může přistát na Měsíci
Přesně před půl stoletím detailní fotky měsíce prozradily, že jeho povrch je pevný a je tak vhodný k přistání lidské posádky. V roce 1966 je tam pořídila sovětská meziplanetární stanice Luna 9.
Luna 9 byla první automatické zařízení vyrobené člověkem, kterému se na Měsíc podařilo měkce dosednout. Díky tomu se podařilo především vyvrátit hypotézy, že povrch měsíce je tvořen sypkým prachem, ve kterém by se nejen přístroje, ale i astronauti „utopili".
První fotografické snímky, které Luna 9 na povrchu měsíce pořídila a odeslala na Zemi, byly velice kvalitní a prozradily, že povrch měsíce je pevný.
Tyto poznatky mimo jiné otevřely cestu na Měsíc lidské posádce. Paradoxně to pak ale byli Američané, kteří se o 3 roky později poprvé po Měsíci prošli.
Luna 9 patřila do sovětského vesmírného programu Luna, jehož cílem bylo dosáhnout měsíce a prozkoumat jej. Jak se dařilo jejím následovnicím?
Hned Luna s pořadovým číslem 10 se stala v témže roce první umělou družicí měsíce. Luna 16 v roce 1970 jako první v tomto vesmírném programu přivezla vzorky hornin. A luna 17 ve stejném roce na povrch měsíce vypustila pojízdný modul Lunochod 1.
V rámci programu Luna se nakonec oficiálně uskutečnilo 24 misí, poslední měla být Luna v roce 1976. Celkově jich ale bylo víc, některé z těch nevydařených Sovětský svaz utajoval. Luna 9 tak ve skutečném pořadí pravděpodobně devátá nebyla.
Zajímavostí je, že kromě sond chtěli Sověti na měsíc poslat také atomovou bombu a ukázat tak svou sílu v kosmickém závodění s USA. Američané zvažovali totéž, ale na obou stranách naštěstí z těchto nebezpečných misí sešlo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.