Pražská zoo je plná rozmanitých staveb. Nejstarší budova pochází ze 17. století

21. červen 2017
Česko – země neznámá

Do pražské zoo se chodí hlavně za zvířaty. Bystrému oku ale neunikne rozmanitost staveb v areálu zahrady. A různorodá je i jejich historie. Nejstarší budova stojí v nejzazším cípu zahrady - na kopci za žirafami a antilopami. Jmenuje se Sklenářka a jedná se o bývalou usedlost. Pochází ze 17. století, z doby, kdy se tu rozkládaly vinice.

Druhou nejstarší budovou, respektive budovami, jsou Gočárovy domy, postavené v takzvaném národním stylu. Vznikly na počátku 20. let minulého století. Jejich autor, architekt Josef Gočár se inspiroval lidovou architekturou. Domky byly původně tři a stály na občanském letišti ve Kbelích. Sloužily jako technické zázemí. „To, co je dnes naše restaurace, a říkáme si, že je to malá restaurace, tak to byla původně odletová hala,“ usmívá se ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

V 60. letech se dva Gočárovy domy dostaly do zoo, později byly smontovány, ale v roce 2002 je zdevastovala povodeň. Dnes, po rekonstrukci, stojí na kopci v zeleni a pohled na ně evokuje pocit, že se nacházíte někde uprostřed Beskyd. Domky s prvky v barvě trikolory slouží jako restaurace a galerie. Interiér odpovídá původnímu projektu architekta Gočára, včetně nábytku, kopie kachlových kamen nebo stylových lustrů.

Třetí nejstarší budovou pražské zoo je bílá funkcionalistická vila s hodinami, porostlá zelení. Stojí hned vedle vstupních turniketů. Postavená byla mezi lety 1931 a 1937. Což znamená, že byla první, která byla od začátku určená opravdu pro zoo. Trojská zoologická zahrada přivítala první návštěvníky 28. září 1931.

Pavilon tučňáků

Největší stavbou je Údolí slonů

V areálu zahrady se ale nachází řada dalších různorodých staveb. Největší a nejnákladnější v historii pražské zoo je Údolí slonů. Tvoří ho pavilon, přilehlé venkovní výběhy o ploše 8 080 metrů čtverečních a návštěvnické stezky, přibližující život slonů a jejich roli v asijské kultuře.

Pavilon hrochů má železobetonovou konstrukci se střechou z polykarbonátu. Vnitřní prostor je řešen jako pohled pod hladinu jezera hlubokého až 2,5 metru s pláží v pozadí.

Velemlokárium představuje jedinečnou expozici vybudovanou pro největší obojživelníky světa: velemloky čínské. A zároveň poctu Karlu Čapkovi a jeho Válce s mloky. V pěti kaskádovitě uspořádaných prostorných nádržích lze obdivovat velemloky ze všech úhlů pohledu.

Velemlokárium

Pavilon Indonéská džungle má dvě patra a podobu skleníku s eliptickým půdorysem, jehož konstrukci podpírají obloukové nosníky z oceli. Hlavní expozice napodobuje tropický deštný les.

V pražské zoo najdete dále pavilon goril, velkých želv, Afrika zblízka, Sečuán, Čambal a další pavilony. Je tu ale i rozhledna, lanovka nebo papírna, ve které si můžete vyrobit ruční papír ze sloního trusu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.