Pražská Vltava je významným zimovištěm vodních ptáků, při jejich krmení by ale lidé měli dodržovat určitá pravidla
Z ráje bruslařů se před lety stala Vltava stavbou kaskády rájem pro vodní ptáky. Do české metropole se tak slétají severské druhy nebo potápivé kachny.
Řeka Vltava v oblasti hlavního města je jedním z nejvýznamnějších zimovišť ptáků ve Střední Evropě. A to především proto, že vlivem vybudování Vltavské kaskády nezamrzá.
V těchto dnech stojí za to pozorovat čapí hnízda, kde se právě vzrostlá mláďata. Výskyt čapí populace v Česku můžete sledovat na adrese cap.birdlife.cz.
„V centru můžeme narazit na různé druhy racků a velká hejna labutí. Oblast Troji je zase lákadlem pro vzácné severské hosty, ale je významným zimovištěm pro poláka velkého a poláka chocholačku,“ vyjmenovává Gabriela Dobruská z České ornitologické společnosti.
Z nejširšího okolí přilétají ptáci podle toho, jak velkou zimu daný rok přinese je – čím větší je zima, tím více ptáků můžeme na Vltavě vidět. A přestože krmení ptactva je oblíbenou kratochvílí, měli bychom podle odborníků dbát na to, čím zvířata krmíme.
Strava by neměla být jednostranná a pro ptáky snadno poživatelná. Ideálně tedy nesolená, nekořeněná a určitě ne plesnivá. Problematické může být například tvrdé pečivo, které by mohlo poranit jemný ptačí jícen.
Nejčastěji krmení rackové, kachny a labutě jsou převážně rostlinožraví, proto jim budou chutnat například i rozmačkané vařené brambory, nasekaná tráva nebo vařené těstoviny.
Související
-
Ornitologové poznávají ptáky podle zpěvu
„Koukáme a posloucháme, co tady kolem lítá a zpívá a zaznamenáváme všechny ptáky, kteří jsou v dosahu 100 metrů,“ vysvětluje práci ornitologů David Štorch.
-
Imunitní systém ptáků není připraven na klimatické změny
Vědci poprvé našli spojení mezi imunitním systémem ptáků a klimatickými podmínkami, v nichž tito ptáci žijí.
-
Návrat vyhynulých ptáků na Nový Zéland by trval 50 milionů let
O vlivu pachu na křížení sýkor, milionech let potřebných k záchraně ptačích druhů a perličce, která zatím zvládá změnu klimatu. Debatují K. Sam, Z. Vermouzek a K. Písařovic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka