Pražská burza slaví 150 let. „Teď nám pomohly vládní stimuly, klesat nebudeme,“ říká její šéf Koblic

18. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pražská burza cenných papírů

Akcie a cenné papíry se v Praze obchodují už 150 let, historie pražské burzy se začala psát 17. dubna 1871. A daří se jí i v době pandemie. „Hlavní důvod, proč burzy po celém světě rostou, jsou vládní stimuly hlavně v Americe a Evropské unii, které převádí další peníze do ekonomiky. A ty peníze ve velké většině končí na akciovém trhu, který vlastně nemá prostor k tomu klesat,“ vysvětluje v pořadu Řečí peněz ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.

„Možná se dá najít ještě jeden přímý důvod, proč se burzám daří. Ten plyne ze změny ekonomiky v průběhu pandemie. A to je mnohem větší zaměření ekonomik na digitalizaci, na fungování přes sítě a modernizaci celé ekonomiky. Světová ekonomika udělala krok, který by jindy trval pět deset let za pouhých několik měsíců,“ míní Koblic.

Dnes nevidí důvod, proč by měly burzy začít dlouhodobě klesat, snad kromě dramatického zvýšení úrokových sazeb na úroveň tří až pěti procent.

Čtěte také

„Peněz je na světových trzích tolik, že obtížně hledají prostor, kam je investovat. Největší světové aktivum jsou světové akcie. Druhé největší světové aktivum jsou dluhopisy, zejména vládní dluhopisy,“ popisuje.

Vládní dluhopisy vyspělého světa prakticky nic nevynáší, nebo mají dokonce záporný výnos, připomíná Koblic.

„Korporátních dluhopisů zase tolik není. A všechna ostatní aktiva, ať jsou to nemovitosti nebo jiné, jsou v poměru k obchodovatelným dluhopisům v mnohem menším objemu – celosvětově. To znamená, že ty peníze se prakticky nemají kam přelít,“ tvrdí.

02276372.jpeg

Pražská burza se podle Koblice potýká se stejnými problémy jako ta vídeňská. „Chodit si na burzu pro peníze je častější v protestantské části světa, ta katolická část Evropy je založená spíše na dluhu.“

„Když pomineme Velkou Británii, tak Evropa je financována z 90 procent dluhy firem a z 10 procent akciemi, v anglosaském světě je ten poměr 50 na 50. A ve Spojených státech je ten dluh spíše dluhopisem,“ uvádí Koblic. 

Poslechněte si celý rozhovor Řečí peněz v audiozáznamu. Jaká je budoucnost burzy? Ptá se Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , kac
Spustit audio

Související