Pravda nemlčí. Redaktoři BBC mluví o své práci i o tom, jak opravit rozbité rádio

20. duben 2020

Největší audioportál na českém internetu

Zákaz poslechu zahraničních rozhlasů byl jednou ze změn, které postihly protektorát po vypuknutí II. světové války | Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

7:59

Britský rozhlas celosvětově známý pod zkratkou BBC se za druhé světové války stal klíčovým a nenahraditelným zdrojem informaci pro celý svět. Zejména pak pro lidi žijící v okupovaných zemích Evropy.

Mnohokrát jsme v našem pořadu 100 příběhů z protektorátu sáhli po záznamech právě z Londýna, ale rozhovor nazvaný Pravda nemlčí je ještě něčím specifický. Jde totiž o příspěvek, který česká redakce BBC natočila takříkajíc o sobě.

Čtěte také

O čem se dnes mluví v Londýně? Protektorátní „zábava“ začala v roce 1943 mlít z posledního

Vedli ho dva redaktoři a mluvili o své práci – jeden z nich v roli „rozhlasového experta“. A řešili otázky typu kolik vlastně máme v obsazeném Československu posluchačů nebo jak lze poslouchat navzdory výhrůžkám a opatřením gestapa.

Tajná čerčilka

Nutno totiž připomenout, že za poslech „cizího rozhlasu“ za války i v protektorátu hrozilo vězení nebo i trest smrti. Celý rozhovor se tedy v tomto smyslu pohyboval trochu na tenkém ledě.

Došlo i na rady, jak se vůbec starat o rozhlasový přístroj, jak ho spravit v případě, že se rozbije, nebo jak si po sousedsku vypomoci, pokud některá součástka chyběla. Bylo totiž zřejmé, že po čtyřech letech války se v okupovaných zemích nová rádia dala velmi těžko sehnat, pokud se vůbec vyráběla.

Z pochopitelných důvodů není v rozhovoru zmíněno zařízení zvané čerčilka, které umožňovalo poslouchat zahraniční rozhlas navzdory vykuchaným krátkým vlnám. Scénku z vysílání BBC komentuje spolu s redaktorem Pavlem Hlavatým historik Prokop Tomek.

autor: Pavel Hlavatý