Pravda: Hrad, který není snadné vyfotit

9. prosinec 2012

Pravda nepatří k hradům, na které by jste jen tak zapomněli. Má nejen zvláštní jméno, ale i neopakovatelnou atmosféru. Navíc se velmi ráda skrývá pod mlhový plášť…

Výběr z fotografií zříceniny hradu Pravda v roce 2009

Pravdu najdete za hranicí Středočeského kraje v okrese Louny. Hrad ze světlé opuky neunikl ani pozornosti Augusta Sedláčka v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého: „Mezi vesnicemi Netluky, Konětopy, Solopisky a Domoušici spatřují se zříceniny starého hradu, který pozdě vznikl, krátce trval a bez bouří zanikl. Nad samými Netluky vypíná se vysoké horské pohoří, lesem porostlé, táhnouc se směrem k jihozápadu, které na všechny strany strmě spadá. Nazývalo se tuším od prastarých dob Pravdou. Z této výšiny vybíhá k západu skalnatá hora, na třech stranách strmá, na níž stával hrad s předhradím. K severovýchodu odtud na rovině byl poplužný dvůr, který byl zavřen náspem a byl venkovským opevněním hradu. Mezi dvorem a předhradím bývaly role a známky bývalého hospodaření dobře se rozeznávaly v minulém století."

Výběr z fotografií zříceniny hradu Pravda v roce 2009 |foto: Adriana Krobová

Život, který netrval ani 70 let
Tak jako není snadné najít pravdu, ani příběh tohoto hradu nelze snadno odvyprávět. August Sedláček počátky Pravdy popsal těmito slovy: „Pravda nezaložena dříve než v druhé polovici patnáctého století. Mimo jiné svědčí o tom české její jméno. Založena mohla býti jen na zboží buď Domoušickém aneb Netluckém. Ono nikdy držitelům Pravdy nepatřilo. Založena byla tedy na zboží Netluckém. Ještě léta 1432 nestála, neb tehda se psal Beneš z Kolovrat se seděním na Netlucích. Avšak ihned potom se to nestalo neb léta 1450 psal se "a z Ročova" a 1457 "a z Mašťova" Zemřel před rokem 1472 a poněvadž jeho syn Jan se léta 1469 psal na Mašťově, možná dosti, že statek tento obdržel od otce a starý Beneš že si Pravdu pro bezpečné obydlí vystavěl. Mezi lidem se vypravovala o Pravdě podobná pověst jako o Přimdě a Navarově, že totiž ji založil chudý zeman, který sem utekl s dcerou bohatého pána, již si unesl za manželku. Tři bratři z jeho potomstva drželi tři zámky, Selmice, Pravdu a hrad na Čbáně."

Výběr z fotografií zříceniny hradu Pravda v roce 2009 |foto: Adriana Krobová

V současné době jdou naše znalosti trochu dál. Například víme, že hrad je podstatě starší než první písemné zmínky, jak shrnul prof. Tomáš Durdík v Ilustrované encyklopedii českých hradů: „V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná až k roku 1523. Archeologické nálezy však dokládají jeho existenci nejpozději v průběhu prvé poloviny 14. století a jeho vznik by bylo možno spojovat nejspíše s pány z Kolovrat. Původní jméno neznáme, jméno Pravda by mohlo naznačovat možné husitské souvislosti. Hrad, jak jej známe z jeho dnešní podoby, lze nesporně spojit se stavební aktivitou rodu pánů z Kolovrat ve 2. polovině 15. století. Zmíněného již roku 1523 prodal Jan Mašťovský z Kolovrat Pravdu Děpoltovi z Lobkovic. V průběhu 16. století přestal hrad vyhovovat nárokům vyplývajícím ze změněného životního stylu a v druhé polovině věku zpustnul. Jako pustý se poprvé uvádí k roku 1593“

Výběr z fotografií zříceniny hradu Pravda v roce 2009 |foto: Adriana Krobová

Význam hradu
Pravdě dodnes hodně dlužíme. Nejde jen o péči, ale také výzkumy, které by mohly dát odpověď na řadu palčivých otázek. Pokud závěrem nahlédneme ještě jednou do Ilustrované encyklopedie českých hradů: „Pravda představuje vrcholný projev jednoho ze směrů reakce na rozvoj dělostřelectva, který začal v období husitských válek. Tíha obrany se přenesla na mohutný zemní val v čele předhradí. Obě lunicovitá opevnění před ním byla schopna křížovou palbou spolehlivě pokrýt plochu ostrožny před hradem, odkud byl k němu jediný možný přístup. Stavitelé hradu zřejmě toto velmi pokrokové řešení považovali za dostačující, a proto již u vlastního jádra s nutností aktivní obrany nepočítali … určení přesné datace vzniku tohoto obranného systému představuje naléhavý úkol dalšího výzkumu této důležité a doposud nedoceněné památky.“