Prapták byl dinosaurem
Zcela nová a jedinečně zachovalá zkamenělina praptáka archeopteryxe odhalila, že tento podivuhodný tvor měl stavbu těla v mnoha směrech shodnou s dinosaury. Nález je hodnocen jako významný argument ve prospěch teorií, které dokazují dinosauří původ dnešního ptactva.
Archeopteryx nebyl větší než straka. Mezi vědci však vyvolal tento drobný pravěký tvor pozdvižení už krátce po objevu první fosílie ve vápencovém lomu poblíž bavorského Solnhofenu. Psal se rok 1861 a od zveřejnění Darwinova díla "O původu druhů" tehdy uplynuly pouhé dva roky. Zastánci evoluce vítali archeopteryxe jako nezpochybnitelný důkaz správnosti Darwinovy teorie.
Solnhofenské jemné vápence vydaly od té doby fosílie náležející devíti dalším praptákům. Tu poslední a zřejmě nejdokonaleji zachovanou představili zcela nedávno ve vědeckém týdeníku Science vědci vedení německým paleontologem Geraldem Mayrem. "Je to v každém ohledu opravdu poklad," řekl o fosílii v komentáři pro Science americký paleontolog Peter Dodson.
Z lebky zkameněliny vědci vyčetli další dinosauří znaky, které nebyly na starších exemplářích patrné. Ještě větší překvapení přinesl vědcům pohled na dokonale zachované nohy pravěkého opeřence. Na druhém prstu měl vytažitelný dráp. Ten je považován za znak typický pro některé dinosaury. Jeho zabijáckou verzí byl vyzbrojen patřil například dravý Deinonychus. Zároveň nezná současná věda žádného ptáka, který by takový dráp měl.
Podobnost nohy archeopteryxe se zadní končetinou dinosaurů dokládá i umístění prvního prstu. Ptáci jej mají obrácen dozadu a drží se s jeho pomocí na větvích. Archeopteryx měl mít podle dosavadních názorů první prst postaven obdobně. Dokonale zachovaná fosílie ale jasně dokazuje, že archeopteryx měl tento prst obrácen dopředu jako dinosauři. Zřejmě tedy nevysedával ve větvích stromů, ale vedl celkem "přízemní" život.
V současné době neznají vědci u archeopteryxe a dalších "praptáků" žádný znak, kterým by se lišili od dinosaurů. Za tento znak nelze považovat dokonce ani "typické" ptačí peří, protože primitivní peří krylo povrch těla mnoha dinosaurům. Podle některých paleontologů se mohl do hávu z jemného prachového peří halit dokonce i obří dravý tyranosaurus. Peter Mayr proto navrhuje vyjmout archeopteryxe ze "škatulky" s označením "pták" a zařadit jej mezi dinosaury. S tím však řada odborníků ostře nesouhlasí.
Zajímavé jsou osudy nejnovější fosílie archeopteryxe. Patřila do soukromé sbírky jednoho ze zaměstnanců solnhofenského lomu a vědci o ní dlouho neměli nejmenší tušení. Až po smrti původního majitele se dostala k prozkoumání do amerického Wyoming Dinosaur Center, když německá muzea nedala na vykoupení paleontologického pokladu dohromady dost peněz. Přesun fosílie do amerického "dinosauřího centra" je solí v očích značné části odborné veřejnosti.
Centrum patří švýcarskému veterináři a amatérskému paleontologovi Burkhardu Pohlovi a sídlí ve wyomingském Thermopolisu, městečku s necelými třemi tisíci obyvatel. Pracuje v něm asi deset lidí, ale jediný Pohl z nich má kvalifikaci pro vědeckou práci - ovšem v oblasti veterinární virologie. Nově založené muzeum vystavuje jednak fosílie dinosaurů nalezené na více než 3 000 hektarů pozemků, jež Pohl v okolí Thermopolisu koupil, a jednak fosílie nakoupené po celém světě.
Klenotem ve sbírkách muzea má být právě nejnovější fosílie archeopteryxe. "Neexistují záruky, že tu bude trvale chráněn a zkoumán," pochybuje o kompetentnosti centra k výzkumu jedinečné fosílie archeopteryxe paleontolog Mark Goodwin z University of California v Berkeley.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.