Pracovat ve veřejném prostoru je dobrodružství, míní kurátorka festivalu 4 + 4 dny v pohybu

„Většinou píšu texty k výstavám, kurátorské texty, texty k programu... Ale Milan Ohnisko mně posléze navrhnul, že bych mohla psát, co chci. A to mě upoutalo,“ popisuje, jak se nakonec projekt dal do pohybu.

Čtěte také

Uvízla jsem v pasti poezie. Nepotřebuju fabulovat, tolik jsem toho zažila, říká básnířka Iljašenko

Oproti odbornějším pracem tak mohla mnohem více reflektovat: „Já jsem moc ráda psala a vzpomínala jsem si na léta dospívání, kdy psaní bylo nějakým způsobem moje útočiště, můj bezpečný prostor.“

Tematicky se ve sbírce věnuje hlavně svým předkyním. „Jde o rozpomínání na prostor těch žen, protože v naší rodině moc žádní muži nebyli, alespoň ne fyzicky. A je to rozpomínání na to, čím si prošly a jakou cestu musely vykonat,“ vypráví kurátorka.

Jeden z obrazů v knize namalovala umělkyně Veronika Zapletalová v roce 2024. Pro Václavovou představuje právě i pozitivní vzpomínku na jednoho z těchto mužů. „Obraz Ostružná mi připomněl naše výlety s mojí mladší sestrou k řece Sázavě s dědečkem, který nám vždycky vyprávěl spoustu příběhů,“ říká.

„Veronika maluje a kreslí v krajině. Její práce je procesuální, vzniká přímo na místě, které si vybere. Obraz mě upoutal vzpomínkou na pobývání u té řeky,“ dodává.

Umělecké dobrodružství

Klasická malba tvoří jen malou část zaměření Denisy Václavové, velkou část kariéry věnuje zkoumání a propagaci umění ve veřejném prostoru. „Pracovat ve veřejném prostoru, nebo takzvaně umělecky obsadit nějaký prázdný objekt, to je obrovské dobrodružství,“ vysvětluje.

„Mě to vždycky zajímalo, a to už od doby mého působení v ROXY a přes dlouhou cestu různých prostor a site-specific projektů. Musíte pracovat s celou řadou témat, vyzývat různé umělce, umělkyně a vytvářet pokaždé úplně nový tým. Je to takové prázdné plátno, které je potřeba znovu a znovu zpracovávat,“ dodává.

Čtěte také

Veřejný prostor není ničí obývák, říká umělec Horák

Právě i proto v roce 1995 spoluzaložila mezinárodní festival současného umění 4 + 4 dny v pohybu. Ten každý rok oživí opuštěné nebo nevyužívané objekty tematickým uměním specifickým pro daný prostor.

Letos jím je bývalé multikino Galaxie na pražských Hájích. „Poslední dva roky před 30. výročím jsme se zabývali tím, jak bychom oslavovali nebo bilancovali. Myslím, že zastavení se na jednom místě, které je také velmi originální a nečekané, nám udělalo velkou radost,“ popisuje Václavová.

V září prostor znovuotevřel jako kulturní centrum. Dočasně se tam například přestěhovalo Dejvické divadlo nebo DanceConnected: „Pouze pro festival by to bylo velké sousto. Důležitá je synergie našich kolegů, kteří s námi tu takzvanou galaktickou pětku tvoří.“

4 + 4 dny v pohybu v kulturní stanici Galaxie budou k vidění do konce prosince. 

Celé Hovory si můžete poslechnout v přehrávači na začátku článku.