Pozor! Jede želva s obědem

1. květen 2018

Sice se jim přezdívá želvy, oběd nebo léky vám ale doručí rychleji, než by to zvládl člověk. Autonomní roboti jezdí chodbami motolské nemocnice už pres dvacet let. Zastanou práci až šedesáti lidí a jejich denní směna je více než patnáctihodinová. Nemocnic s podobným systémem je v celé Evropě pouhých dvanáct. A české želvy jsou navíc unikátní i v dalších ohledech, jak zaznělo ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Do třetího patra v podzemí motolského komplexu se běžný návštěvník nebo pacient nepodívá. Pokud byste však takovou možnost měli, možná byste ani nevěřili, že jste stále v budově motolské nemocnice. Po chodbách se tu totiž prohánějí členové plechové posádky. „Celkem máme třicet osm vozíků, každý z nich denně v průměru najezdí dvanáct až patnáct kilometrů,“ představuje motolskou flotilu vedoucí celého systému Eugen Sůna.


EVROPSKÝ UNIKÁT


Takzvané želvy vypadají jako nízké podlouhlé krabice, kterým na přední i zadní straně nechybějí identifikační číslo, blinkry nebo odpružený nárazník. Ve skutečnosti se však jedná o důmyslný doručovací systém, na který Motol právem nedá dopustit. „Jsou řízeny pomocí Wi-Fi. Z jednotlivých oddělení dostávají povel, kam mají jet a kam mají dovést materiál,“ vysvětluje Eugen Sůna a dodává, že nejvytíženější jsou roboti kolem oběda. „Systém je tak výkonný, že během pětačtyřiceti minut dokáže vyvézt až osmdesát kontejnerů se stravou, lidem by to trvalo přes dvě hodiny.“ Na to, dojet z kuchyně na nejvzdálenější stanici, přitom autonomnímu vozíku stačí pouhých deset minut. Pacientovo jídlo tak po cestě rozhodně nevystydne.
Kromě obědů ale želvy v motolské nemocnici rozvážejí také čisté prádlo, nástroje na operační sály nebo se postarají o odvoz tříděného odpadu z oddělení. Denně odbaví kolem jednoho tisíce zakázek, které dostávají od jednotlivých pracovišť. Nejenže je tento automatizovaný dopravní systém jediný v České republice, vyniká ale i v evropském měřítku. Vozíky totiž dokážou cestovat i mezi jednotlivými podlažími.
„Když transportní vozík naloží kontejner, zavolá si po zadání doručovací adresy jeden z třiceti sedmi speciálních výtahů. Tomu pak předá informaci, do kterého patra chce být odvezen a kontejner vyveze do takzvané předávací místnosti. Po předání materiálu se opět hlásí řídicímu systému, že je volný a čeká na přidělení další zakázky. Co se týče jízdy do pater, v Evropě to funguje jen ve třech nemocnicích,“ říká Evžen Sůna. Je ale také třeba podotknout, že síť dopravních robotů se vyplatí především ve velkých nemocnicích s větším počtem pacientů.



MOŽNOSTI DO BUDOUCNA


Směna robotům začíná v půl šesté ráno a končí v devět večer v takzvané noclehárně. Zde jim dobíjecí stanice doplní energii nezbytnou pro další provoz. „K dobíjení někdy dochází i v průběhu dne. Řídicí systém hlídá kapacitu baterií jednotlivých vozíků, a pokud zjistí, že by vozík už nemusel dokončit misi, tak mu zablokuje příjem zakázky a odešle ho do nabíjárny,“ popisuje Sůna. Na hladký průběh každé směny dohlíží velín. „Pokaždé se něco stane,“ říká Nikola Klestil a hned dodává, že většinou jde jen o drobné problémy. „Třeba když se vozík zasekne ve výtahu, musí tam pak někdo zajít a vyřešit to.“ Někdy se ale také přihodí, že vozík doručí kontejner na špatnou adresu. „Tato chybovost ale nespočívá v systému jako takovém, je vždy na straně obsluhy. Jde především o chyby v zadávání doručovacích adres,“ vysvětluje Eugen Sůna. Právě systém zadávání objednávek by tak měl být do budoucna vylepšen. Motolská nemocnice výhledově uvažuje také o rozšíření celé sítě robotů. Motolské želvy by tak mohly materiál a obědy rozvážet i do budovy následné péče nebo na plicním oddělení. Vše je nicméně otázkou financí. Současná plechová posádka se navíc do důchodu rozhodně nechystá.

autor: Tereza Šťastná
Spustit audio