Požáry a výbuchy pod taktovkou GRU. Pět let od odhalení Vrbětic

Čtěte také

Ruská odveta má eskalační potenciál, ale neměla by zůstat bez odpovědi, myslí si náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil

Byla sobota 17. dubna 2021 večer, když premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček svolali narychlo tiskovou konferenci na Úřad vlády. Vrbětice vybuchly potřetí – tentokrát naštěstí jenom politicky a diplomaticky.

S odstupem šesti a půl roku vyšlo najevo, že za vrbětickými požáry a výbuchy stáli ruští vojenští rozvědčíci. Česká politická reprezentace v dubnu 2021 zareagovala až nečekaně razantně a okamžitě vypověděla ze země 18 ruských diplomatů.

Požáry a výbuchy bez příčiny

První říjnový požár z roku 2014 a výbuch v muničním skladu v katastru Vrbětic přinesl dvě oběti – byli to Luděk Petřík a Vratislav Havránek, zaměstnanci firmy Imex Group, která měla tehdy sklad pronajatý. V dalších dnech došlo k evakuaci několika tisíc lidí z okolních obcí.

Čtěte také

Skripalova otrava, Bulharsko… a Vrbětice? Posláním GRU je subverze, výbuchy do toho zapadají, říká novinář NYT

Příčiny události zůstávaly nejasné, prozatím vše ukazovalo na jakýsi šlendrián v ostraze či zabezpečení munice, nebo prostě na nešťastnou náhodu technického rázu, jejíž původ bude dříve či později objasněn.

Dne 3. prosince 2014 ve Vrběticích opět došlo k dalším výbuchům trvajícím několik hodin. Kupodivu se tehdy v médiích příliš neobjevovala teorie, že by mohlo jít o časované nálože, naopak se spekulovalo o takových faktorech jako změna počasí, námraza, sesuvy půdy nebo sesuvy půdy způsobené předešlými výbuchy.

Celý další rok trvalo, než se z areálu odvezla všechna munice, a čištění okolních lesů skončilo až po šesti letech.

Na ambasádách zůstali jen velvyslanci

Devatenáctý duben 2021, kdy z ruzyňského letiště odlétalo i s rodinami 18 pracovníků ruské ambasády, bylo možné považovat za vrcholný okamžik emancipace Česka vůči Rusku, ke které mělo dojít už dávno. A tím to nekončilo – po recipročních krocích Moskvy nakonec počet výjezdních příkazů na konci května 2021 dosáhl čísla 123. Třicet z adresátů mělo diplomatický pas, ostatní služební. 

Čtěte také

Rosatom přímo řídí ruská vláda, není to vhodný partner pro dostavbu Dukovan, přiznává Drábová

Pro Rusko to byl decimační počet, který ale jen ukazuje, jak osazenstvo skutečných i údajných diplomatů na pražské ambasádě po léta proporčně přesahovalo potřeby Ruské federace u nás. Praha zjevně sloužila jako hub, česky řečeno uzel, pro ruské špiony pohybující se bez omezení po Schengenském prostoru.

V tomto kontextu bylo reciproční vypovězení českých diplomatů z ambasády v Moskvě nutnou, ale rozhodně smysluplnou cenou za to, že Rusové o svou pražskou základnu do značné míry přišli a jejich hybridní operace proti evropským zemím se alespoň zkomplikovaly.

V důsledku odhalení identity vrbětických pachatelů také padly pod stůl úvahy o zapojení Rosatomu do tendru na stavbu nových reaktorů jaderné elektrárny Dukovany, a stejně tak odpadly úvahy o nákupu ruské vakcíny proti Covidu Sputnik (nicméně zamýšlená a narychlo zrušená cesta vicepremiéra Hamáčka v této věci do Moskvy nebyla nikdy uspokojivě objasněná).

Ostří hoši z jednotky 29155

Co se týče samotných původců: prokázalo se, zejména díky práci investigativních novinářů serveru Bellingcat, že špinavou práci ve Vrběticích obstarali agenti ruské tajné služby GRU. Konkrétně mělo jít o Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina, s logistickou podporou několika dalších ruských agentů.

Čtěte také

Pokud chceme podporu ze zahraničí, měli by si čeští politici sladit noty, komentuje kauzu Vrbětice politolog Pehe

Všichni byli příslušníky jednotky s kódovým označením 29155, která se už léta zaměřuje vedle klasické špionážní aktivity po celé Evropě na krádeže dat a poškozování kritické infrastruktury, žhářství v průmyslových areálech nebo obchodních centrech a další podobné formy hybridní války.

Jednotka měla prsty i v neúspěšném proruském puči v Černé hoře v roce 2016, který měl zabránit vstupu země do NATO. Agenti této jednotky, včetně Čepigy a Miškina, se zúčastnili i pokusu o zavraždění svého bývalého kolegy z GRU Sergeje Skripala v anglickém města Salisbury v roce 2018.

O tři roky dřív se rovněž pokusili otrávit bulharského zbrojaře Emiliana Gebreva, který už od roku 2014 prodával zbraně a munici Ukrajině. Právě jemu patřila munice a zbraně z Vrbětic, které měly být ze skladu odvezené, a druhý výbuch je měl patrně zničit na cestě do Bulharska či na Ukrajinu.

Co se stalo v říjnu a prosinci ve Vrběticích a jaké to mělo politické důsledky vám připomeneme v aktuálním vydání Archivu Plus. Poslechněte si celý pořad.