Pozapomenuté biblické Šílo znovu láká návštěvníky
Šílo – tento geografický název zná snad každý pravidelný čtenář bible. Právě zde se odehrály některé z nejdůležitějších starozákonních událostí. Místo, kde starověké Šílo stávalo, je dobře známo i dnes, proběhlo zde dokonce několik vln archeologických vykopávek. Přesto sem až dosud turisté příliš často nejezdili, a ani o této možnosti nevěděli.
Kde bylo hlavní město starověkého Izraele? Odpověď, že v Jeruzalémě je správná, ale ne přesná, protože známá „archa úmluvy“ byla i s Desaterem po zhruba tři sta let umístěna ve městě zvaném Šílo. Na stejném místě Jozue losem rozdělil Zaslíbenou zemi jednotlivým kmenům. A pokud některá žena dnes nese jméno Hana, tak možná i proto, že bezdětná žena tohoto jména si zde vymodlila narození syna. Jak se ukázalo, stal se zněj významný prorok Samuel. O tom všem čteme ve Starém zákonu až dosud, po třech tisících letech.
Zdálo by se tedy, že Šílo dnes bude jedním z nejnavštěvovanějších biblických míst. Ve skutečnosti se sem nikdy moc nejezdilo, a většina návštěvníků Izraele o takové možnosti ani nevěděla. Přitom Šílo leží pár desítek minut jízdy od Jeruzaléma. I dnes zde leží arabská vesnice Seilun, jejíž název ještě stále odráží starověké jméno Šílo. Bělem posledního století zde archeologické týmy odkryly osm vrstev vykopávek. Ty svědčí o tom, že lidé zde žili ještě před příchodem Izraelitů zhruba od 18. století před naším letopočtem. Vykopány však byly i stavby ze starší doby železné, které sloužily jako zázemí pro židovské kultické centrum. Také zde později vyrostlo několik kostelů, postavených zejména v byzantském období před příchodem islámu do Palestiny. Podle jednoho středověkého muslimského cestovatele zde bývala i mešita – všechny tyto náboženské stavby byly zřejmě vědomým ohlasem tradice kultu, jak jej popisuje Starý zákon.
Šílo však až dosud zůstávalo stranou pozornosti turistů i turistických kanceláří. Jedním z důvodů bylo, že Šílo se nachází na Západním břehu, kde zejména během palestinské Intifády nebývalo bezpečno. Jde také o území, které si Palestinci nárokují pro svůj budoucí stát. To představuje problém z hlediska židovských zájemců, kteří by mohli, podobně jako v případě Hebronu, jednou ztratit přístup k tomuto místu.
Teprve v poslední době se začalo kolem Šíla něco dít. Ještě letos by Izraelský úřad pro památky měl v areálu vykopávek otevřít návštěvnické centrum. Tato moderní stavba ze skla a oceli by měla přilákat nové návštěvníky do místa, o kterém neví ani mnoho Izraelců. A turisté už začínají jezdit, z poloviny prý jde o Izraelce, z druhé půle o cizince, většinou americké křesťanské výpravy.
Ani tyto kroky však Šílo nemohou zbavit politicky citlivého umístění hluboko v území, které se jednou zřejmě stane součástí jiného státu, tedy nezávislé Palestiny. Izraelští archeologové proto říkají, že tedy alespoň provedou co nejrozsáhlejší průzkum a dokumentaci místa, které bylo před více než třemi tisícovkami let židovským hlavním městem.
