Povodně přivedly archeology na stopu

Přívalový déšť zvedl 20. listopadu roku 2009 hladinu řeky Derwent. Západem severoanglického hrabství Cumbria se přehnala ničivá povodeň. Pod vodou se ocitlo více než dva tisíce domů. Nevydrželo šest mostů a další musely být z bezpečnostních důvodů uzavřeny. Lidé se z katastrofy jen těžko vzpamatovávali a ještě o Vánocích vládla podél dolního toku Derwentu ponurá nálada.

Jedním z mála pozitivních důsledků povodně byl nepochybně nález keramických střepů a zbytků zdiva vyplavených vodou z břehu poblíž Papcastlu. Ty by mohly prozradit více o osídlení tohoto kraje v římských dobách. Na kopci nad dnešním Papcastlem stávala římská pevnost, která kontrolovala brod přes Derwent a křižovatku pěti významných cest.

Pevnost byla vybudována hned dvakrát, pokaždé na trochu jiném místě. Přiléhalo k ní i civilní osídlení čili vicus. V dobových dokumentech je označováno jako Derventio. Kde přesně leželo, jak bylo velké a co všechno se v něm nacházelo, archeologové netušili. Známá není ani přesná pozice římského brodu přes Derwent. Řeka několikrát změnila koryto, nanášela mohutné vrstvy usazenin a opět je strhávala pryč. Odhadnout, jak vypadala krajina kolem řeky před dvěma tisíciletími je velmi obtížné.

Jasno začalo být záhy po ničivé povodni z konce listopadu 2009. Vyplavená keramika ukázala vědcům na místo, kde by je asi ani nenapadlo pátrat. V těchto dnech probíhá na březích u Papcastlu výzkum pomocí magnetometrů schopných detekovat zdivo skryté pod zemí. V létě by měly následovat první vykopávky na nejnadějnějších lokalitách.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 21.5.2010 v 9:00.