Povinná četba? Není vyvážená, často končí třemi tituly z 90. let minulého století

9. březen 2026

Reparát

Březen je měsíc knihy a také termín, kdy maturanti odevzdávají seznam přečtených děl ke zkoušce z české literatury. Jedno z nich následně podrobně rozeberou před maturitní komisí. V čem má být pro ně povinná literatura k této zkoušce obohacující? A jak zařídit, aby se do celoživotního čtení nebáli pustit i studenti, kteří se radši drží svého mobilu, než aby listovali knihami?

Už přes deset let vytvářejí školy vlastní seznamy literárních děl k maturitě. „Škola by měla dát dostatečně dlouhý a četný čas ke čtení,“ říká Hana Koštálová, programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu.

Hana Koštálová, programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

A přibližuje, co projekt nabízí: „My doporučujeme dílny čtení, kdy si děti čtou knihu, kterou si vybrali a poté čtenářské zážitky sdílí. Krize nastává ve chvíli, kdy dítě dostane mobil, ale na střední škole můžeme děti čtenářsky kultivovat a důležité je dávat jim prostor a čas na čtení.“

Vedle seznamu literatury k ústní části maturity existuje i seznam děl, která mají studenti přečíst na povinný didaktický test. Jeho podobu a požadavky na knihy stanovuje stát.

Školy, které výuce literatury nevěnují tolik času, si často ulehčují situaci tím, že na svůj vlastní školní seznam zkopírují pouze díla ze značně stručného a také genderově a historicky nevyváženého státního seznamu.

moderace: Daniela Vrbová
editace: Markéta Vozková
sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté:
Ondřej Vojtíšek, středoškolský a vysokoškolský pedagog a spoluautor podcastu DidLit
Andrea Králíková, Ústav české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Hana Koštálová, programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu

Jak to ale pokřivuje naši představu o literárním kánonu a v čem to může odradit mladé lidi od čtení, poukazuje v Reparát Andrea Králíková z Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Výběr četby není vyvážený, často končí třemi tituly z 90. let minulého století,“ upozorňuje. Podle ní se tam často objevují knihy Výchova dívek v Čechách a Hrdý budžes.

„Pro budoucí učitele literatury je potřeba, aby si uvědomili, co znamená zprostředkovat kontakt s literaturou. Skrze literaturu se můžeme učit komunikaci s druhými, poznávat sebe a svět i rozpoznat dezinformace a manipulace,“ dodává.

Poslechněte si celý Reparát.

autor: Daniela Vrbová