Použité pneumatiky by se mohly recyklovat při stavbě silnic. „Byly by odolnější,“ myslí si odbornice

Všechny suroviny, které se dnes k výrobě pneumatik používají, se přísně sledují. Evropská legislativa REACH navíc nařizuje, aby se všechny komponenty znovu otestovaly, a to kvůli možnému dopadu na životní prostředí.

Každá firma tak má svého ekologa, který ekologickou zátěž a nezávadnost surovin řeší. Od roku 2010 tak musela být například zrušena výroba olejů s vysokým obsahem polycyklických aromátů, u kterých je podezření na karcinogenitu.

Gumárenské firmy v Evropské unii tak musely začít používat modernější a dražší druhy přečištěných olejů. 

U zákonodárců nepochodili

Většina pneumatik se u nás spaluje v pecích při výrobě cementu, který je tak následně pevnější. Gumárenská skupina, tedy skupina odborníků, kteří se gumou zaobírají, se snažila i v našem parlamentu prosadit, aby se pneumatiky zpracovávaly na drť, která by se pak využívala k nejrůznějším účelům.

Čtěte také

Chemická recyklace je budoucnost zpracování plastového odpadu, věří v Německu

Prosadit se jim to ale nepodařilo, takže si využívání drti musí řešit každá firma sama.

V posledních deseti letech tak alespoň mnozí výrobci používají jako přísadu velmi jemnou drť, která se dá vrátit zpět do koloběhu výroby, tedy i do další nové pneumatiky. Drť s většími částicemi se zase používá na nejrůznější povrchy, nebo jako součást protihlukových stěn.

Nejefektivnější by ale podle expertky na vývoj gumárenských směsí Jany Voldánové bylo přidávat drť z použitých pneumatik do materiálu pro povrch silnic. Životnost cest by se tak zvýšila, silnice by byly méně hlučné a menší by bylo také opotřebení pneumatik.

Když mrzne, tak se guma smrskne a má jiné vlastnosti než voda. Takže takové cesty by byly určitě odolnější.
Jana Voldánová

„Když mrzne, tak guma reaguje na rozpínavost vody, takže takové cesty by byly určitě odolnější – omezil  by se vznik prasklin v povrchu vozovky a cesty by byly odolnější. Pryžové drtě se do povrchů silnic používají jen v zemích, kde je to nařízeno legislativou. Patří k nim skandinávské země a taky některé státy Spojených států amerických. U nás se to zatím nepodařilo. Je to běh na dlouhou trať,” popisuje.

Podle Voldánové hraje roli i cena materiálu, protože takový kámen či štěrk je levnější. Technologií zakomponování drtě z pneumatik do nových silnic se v současnosti zabývá vývojové oddělení Masarykovy univerzity v Brně, kde odborníci využívají zařízení na její mísení s asfaltem. Směs pak testují na krátkých úsecích silnic.

 První u Baťi 

Před 90 lety začal pneumatiky vyvíjet ve Zlíně i Tomáš Baťa. Město, celosvětově známé výrobou obuvi, tak dalo tehdejšímu Československu tradici gumárenskou.  

Podle pamětníků byl prvopočátek pneu výroby v sázce, kterou Tomáš Baťa uzavřel na konferenci v Budapešti s jedním z průmyslníků a výrobcem pneumatik. Vsadil se, že na další ročník přijede na svých vlastních pláštích, což se mu skutečně podařilo. V srdci někdejších Baťových závodů totiž zřídil skupinu odborníků, kteří se vývojem pneumatik začali zabývat.  

Čtěte také

Z čistírny zpátky do městských ulic. Vědci z VŠCHT postavili zařízení na recyklaci odpadních vod

„Dodnes těžíme z toho, že potřeboval kvalifikované lidi,” vysvětluje expertka na vývoj gumárenských směsí Voldánová, která i dnes v gumárenském průmyslu ve Zlíně pracuje.

„Na základě baťovských obuvnických škol vznikla v roce 1937 Střední průmyslová škola chemická, která se přímo zaměřovala na zpracování gumy a gumárenské stroje, později na další polymery. Absolventi měli velice dobrou představu o skladbě směsí, znali gumárenské stroje, což byl i jeden z maturitních předmětů. A byli také dobrými laboranty,” popisuje. 

Ve Zlíně tehdy vznikla i původní baťovská míchárna směsí pro všechny jeho provozy, a to jak pro výrobu pneumatik, tak i podešví. První baťovské pneumatiky se vyráběly v 75. budově někdejších Baťových závodů. Dnes se tam, už pod jinou značkou, dělají sportovní moto pláště. Některé stroje jsou ale stále původní, na kterých se ještě mladý Tomáš Baťa zvaný Tomík učil dělat konfekci, tedy skládání jednotlivých součástí pneumatiky dohromady.

Celý příspěvek Martiny Rasch najdete v audiozáznamu.