Potvrdit kanibalismus je složité. Často jde o stopy mučení nebo různých rituálů, říká archeolog

23. listopad 2017
02865170.jpeg

Kanibalismus patří k základním tabu naší civilizace. Co o něm ale opravdu víme? Hostem Magazínu Leonardo byl Ladislav Šmejda z Katedry archeologie Fakulty západočeské univerzity v Plzni a Katedry ekologie České zemědělské univerzity v Praze.

„Definovat kanibalismus je velice obtížné a v lidské říši je to ta nejsložitější otázka, kolem které panuje mnoho zmatků a nedorozumění,“ uvedl vědec.

Podle něj je šíře pojmu kanibalismus mnohem větší, než si lidé intuitivně představují. „Navíc máme pro výzkum fenoménu kanibalismu k dispozici celou řadu pramenů, objektů nebo zpráv, které můžeme také podrobit zkoumání.“

„Hmotné prameny skutečně nejčastěji představují lidské kosti, které jsou nacházeny v archeologických situacích. Tyto kosti jsou obvykle nějak modifikované, roztříštěné, rozřezané, opálené a podobně.“


„Jako archeologové často sklouzáváme k interpretaci o kanibalismu. Ale je třeba uznat, že kanibalismus jako takový je spíše výjimečná záležitost, kdežto konflikty mezi lidmi, boje, mučení, násilí a popravy jsou jevy, které jsou velice časté.“

Archeologové a další odborníci se pak snaží interpretovat takové nálezy, bohužel to není ale jednoduché a jednoznačné. „Musíme si uvědomit, že archeologie a další obory se vyvíjejí v čase.“

„Nálezy se dříve interpretovaly snáze, protože se nevědělo o různých komplikacích, které mohou nastat, a interpretaci těchto pramenů mohou zkreslit.“

V případě nálezu shluku lidských kostí, které jsou přelámané nebo jsou na nich stopy ohně, je třeba se ptát, jak taková archeologická situace mohla vzniknout. „Nemůžeme vyloučit kanibalismus, ale musíme vzít v úvahu, že může jít třeba i o výsledek určitých pohřebních rituálů minulosti.“


Historicky se stávalo, že v dřívějších dobách západní vědci chápali kanibaly jako jakousi metaforu toho, co stojí v opozici vůči vyspělé civilizaci. „Existuje řada prací, které zkoumají, jestli byl tento pohled oprávněný, nebo zda západní vědci té doby přistupovali k výzkumu s předsudky.“

„Nelze také vyloučit, že se může jednat o stopy katastrofy, například požáru domu, vesnice nebo pevnosti. Řada těchto nálezů může představovat například stopy poprav nebo doklady mučení.“

I na našem území je mnoho archeologických stop, které lze interpretovat i jako kanibalismus. „Speciálně pro Českou republiku jsou poměrně bohaté prameny z doby bronzové, kde se na sídlištích nachází velké množství takto modifikovaných lidských kostí nebo částí koster.“

„Spektrum možných vysvětlení je ale mnohem širší. Musíme si připustit, že naši předci zacházeli s těly zemřelých velice výjimečným způsobem. Kosti a tkáně sloužily často pro magické a rituální praktiky a kolovaly v živé společnosti jako amulety a podobně,“ připomněl obtíže potvrzení kanibalismu Ladislav Šmejda.

Spustit audio
autoři: Veronika Paroulková, Ondřej Čihák