Potřebujeme politiky s vizí. Dlouhodobě obdivuji Angelu Merkelovou, říká režisér Bohdan Sláma

Sláma ale podle svých slov i v těch jakoby beznadějných situacích hledá naději, a to i ve svém novém filmu Krajina ve stínu, který se odehrává na české vesnici mezi 30. a 50. rokem 20. století. „Hlavní hrdinka nakonec odjíždí z vesnice jako vítěz, protože si dokázala udržet morální čistotu a lidskou důstojnost,“ přibližuje.

Čtěte také

Zajímaly mě katastrofické důsledky uplatňování kolektivní viny, říká Bohdan Sláma o filmu Krajina ve stínu

Své první setkání se scénářem, který řeší mimo jiné národnostní šarvátky nebo vystěhování židovské rodiny, nepovažuje za nijak zvláštní. 

„Ale když sousedi zavřou své sousedy do sklepa, odsoudí je, nechají vykopat masový hrob a pak je zastřelí… To skutečně udělají sousedi sousedům, vedle kterých celý život žijí? To mě šokovalo a rozhodl jsem se, že si musím každou postavu vyzkoumat, jak k tomu dojde, že ztratí humanitu, slušnost a soudnost,“ vypráví, jak se scénářem sbližoval.

Film se podle jeho autora snaží ukázat, že pomsta k ničemu nevede, jen k dalším traumatům a zacyklení křivd a nepravd. „Příběh vychází ze skutečného příběhu. Ukazuje, že tu největší mstu prováděli ti, kteří si s fašistickým režimem zadali, že se potřebovali očistit a vyvinit tím, že ukázali, jak se umí náramně mstít.“

Dlouhodobě obdivuji Merkelovou

Scenárista ale vidí mravní dilemata i v dnešní situaci globální pandemie: „My jako vyspělá společnost, doufejme, dosáhneme na očkování v řádu měsíců, ale do celé Afriky přijde asi 20 tisíc dávek, které si rozeberou tamní elity, ale k lidem se to nedostane.“ 

„Děsí mě, že jako vyspělý a civilizovaný svět bychom měli mít mnohem více zodpovědnosti za ty méně vyspělé společnosti. Koronavirus nám přece ukázal, že jsme všichni jedna tenká vrstva biosféry a všichni spolu souvisíme,“ tvrdí Sláma.

Čtěte také

Filozof Petříček: Musíme myslet jinak, nespoléhat na zvyky praotců. Nedá se přemýšlet jako z 80. let

Filmař však uznává, že udělat na politické úrovni rozhodnutí, kdy se civilizovaný svět podělí o nedostatkovou vakcínu se zeměmi třetího světa, je složité. To je prý úkol pro vizionářského politika.

„Takový, který se dokáže postavit před lidi a říct jim: nejsme sami a nejsme jako Británie, která si urve co nejvíc vakcín pro sebe, a Evropě se nedostává. To si vyžaduje politiky globálního vidění.“

Jednoho politika přesto chválí: „Dlouhodobě obdivuji Angelu Merkelovou, protože to je jediný mně známý politik, který přesahuje v horizontu uvažování dnešní dny a je schopen uvažovat dál. Kdyby se takový politik objevil, tak jeho význam se objeví až třeba za deset let, rozhodně ne aktuálně. Ale lidstvo takové politiky potřebuje.“

Dobrý covidový film může vzniknout

Sláma považuje pandemickou krizi za dobrý námět na film: „Ale chce to odstup. Předpokládám, že až pandemie pomine, tak budou festivaly zavalené covid tématy a že naopak se bude toužit po něčem, co by covid nereflektovalo.“

Ale to je přirozené, dodává umělec. „Když byla uprchlická krize, také se objevila spousta fantastických filmů na téma uprchlictví a festivaly na to po chvíli začaly reagovat tak, že téma začalo být úplně zakázané. Došlo tedy k určité inflaci tohoto tématu.“

Čtěte také

Je pro koho psát a točit filmy. Vytrácí se ale společné spoluprožívání, říká scenárista Jarchovský

„Ovšem uprchlická krize přetrvává a opravdu záleží na kvalitě zpracování, jestli toto aktuální téma nese v sobě něco, co jej obecně přesahuje. Shakespeare také napsal své hry před 500 lety a ty situace stále přetrvávají. Takže jestli vznikne dobrý covidový film, tak to musí být dobrý film, aby přežil dál.“

Režisér se aktivně zabývám obděláváním půdy a současným zemědělstvím. „Právě s covidem jsme si uvědomili, jak jsme bytostně na přírodě a krajině závislí. A když si uvědomíte ty tuny chemických hnojiv, které do krajiny transportujeme, tak je to pro mě šíleně silné téma skutečné i filmové.“

„Pořád ještě nemám dojem, že bych si měl kvůli věku říkat, že jsem moudrý. Pořád je co poznávat a učit se. Pořád se potýkám se svojí nedokonalostí a nesnáším se občas úplně stejně, jako jsem se nesnášel, když jsem byl o 30 roků mladší. Je to vlastně pořád stejné, nějaký nával moudrosti se u mě nekoná,“ konstatuje sebekriticky Bohdan Sláma.

Poslechněte si celou Osobnost Plus. Ptá se Barbora Tachecí.